Je maso zdravé?

Vše, co potřebujete a chcete k tématu vědět včetně praktických informací navíc!
* Aktualizováno 27. 10. 2023

Co se v článku mimo jiné dozvíte:

* Slovo úvodem (role živočišných produktů ve fyziologicky zdravé stravě)
* Veganství a vegetariánství
* Maso není zdravé? (9 okolností, kdy nemusí být, ale není to kvůli masu jako takovému)
* Rozhodující faktory – kdy je maso zdravé a proč
(6 faktorů: 1. zdroj; 2. nejíme moc svaloviny + info o nadbytku železa!; 3. kontext celého jídelníčku; 4. kuchyňská úprava; 5. současná zdravotní situace; 5. etika a ekologie).
* Cena. Co nás to skutečně stojí?
* Cena. Opravdu se bio maso a živočišné výrobky tak vyplatí?
Co si radši kupujeme? Bez velkochovů se neuživíme?
* Je bio podvod?
+ pokrytci kritizující systém, kteří ho nevědomky tvoří
* Tipy na vhodné skladování a zpracování masa
* Kam dál pro informace
* BONUS: Syrové maso, kosti a vnitřnosti pro psy a kočky – naprosto nezbytné! (i velkochovné jsou lepší než jakékoli granule/konzervy)

Maso a určité živočišné výrobky (bio vejce, kozí/ovčí/bio kravské mléko a mléčné výrobky) jsou z pohledu na lidskou fyziologii zdravé a pro udržení si dlouhodobého zdraví (efektivní metabolismus, hormonální rovnováha, zdravý trávicí trakt, silná imunita) jsou nezbytné. Obsahují pro lidský organismus některé nezbytné makroživiny (zejména kompletní aminokyseliny – bílkoviny) a především mikroživiny (vitamíny, minerály), které v jejich vysoce dostupné formě pro tělo, tedy dobře vstřebatelné a využitelné, pouze v rostlinné říši nenajdete. Rostlinná strava je také bohatá na antinutrienty, PUFA tuky, fytoestrogeny a nadbytek nestravitelné vlákniny, což je kromě absence živin její největší úskalí.
Díky konzumaci masa a živočišných výrobků u našich předků se pravděpodobně lidský druh mohl vyvinout do podoby, v jaké ho známe a vidíme fungovat dnes. Z toho také vychází jeho podstatný vliv na lidské zdraví. V lidské historii na světě taktéž nenajdeme žádnou původní kulturu, která by dobrovolně žila jen na čistě rostlinné stravě.

ALE – má to svoje ale, která ovšem stále většina lidí nezohledňuje. Většina spadá do 2 kategorií: jedni jedí maso a živočišné výrobky z nevhodných zdrojů (velkochov), nevhodným způsobem (např. jedí převážně jen svalové části masa a/nebo pouze drůbež), mnohdy v nevhodné úpravě a především v rámci celkově nevhodné stravy (tj. i jejich zdroje sacharidů a tuků jsou z fyziologicky nevhodných zdrojů). Jejich strava pak není pro-metabolická – tedy skutečně fyziologicky zdravá. Druzí potom nejedí maso a živočišné výrobky vůbec. Ani jedna z možností není minimálně z dlouhodobého pohledu prospěšná.

Tento článek – společně s mými dalšími články o stravě např. toxických PUFA omega-3 a o-6, o vlivu lepku a antinutrientů na zdraví , komplexním článkem o stravě podporující zdravý metabolismus a jeho pokračování zaměřeném na (nejen) sacharidy – může být doplněním informací pro všechny, kteří se již v oblasti výživy a zdraví nějakou dobu pohybují. Ale může také poskytnout informace a vodítko všem, kteří na své cestě za zdravím začínají a chtějí začít se základními změnami. Těmi je: vyřazení lepku a nadbytku antinutrientů (a naopak zařazení vhodných, pro-metabolických sacharidů), vyřazení koncentrovaných zdrojů anti-metabolických, prozánětlivých, karcinogenních, estrogenních pro-diabetických a  vysoce oxidujících PUFA tuků (omega-6 i omega-3) (a zařazení nasycených tuků), konzumace masa a živočišných výrobků z vhodných zdrojů (v bio/grass-fed kvalitě, z malých prověřených farem; viz tento článek) a samozřejmě vyřazení ultra průmyslově zpracovaných potravin, kde vadí způsob zpracování a také obsahují právě zmíněné ingredience a dlouhý seznam dalších složek (lepek, PUFA tuky, sója, velkochovné živočišné výrobky, umělá sladidla, glukózo-fruktózový sirup, konzervanty, stabilizátory, emulgátory/lecitiny – jakékoli kupované pečivo, polotovary, cukrovinky v pestrobarevných obalech, fast food , “junk food”).

Veganství a vegetariánství

Veganství i vegetariánství není zdravé, ekologické a z mnoha důvodů ani etické. Na toto téma se dívá ze všech úhlů pohledu (které překvapí možná jak vegany, tak konzumenty živočišných výrobků) samostatný příspěvek na FB: Veganství/vegetariánství vs. strava s (vhodnými) živočišnými potravinami a nebo kratší shrnutí Veganství a vegetariánství (a rostlinná strava nejen pro vegany); součást degenerativní agendy; proč je lidem nejdřív „lépe“?

Kdysi jsem byla 13 let také vegetarián a pak vegan a to z oněch jen domnělých „výhod“, které lidé tomuto přičítají. Jenže vegetariánstvím nebo veganstvím lidé nezlepší vůbec nic. Démonizace všech živočišných produktů bez rozdílu nabývá v posledních letech na síle a stává se z nich kontroverzní téma. To, že jsou opředeny negativními výroky, však není úplně tak náhodou. Je to rostlinná degenerativní agenda vedoucí k nezdravé, na systému závislé společnosti „otroků“ (kteří mu v začarovaném kruhu dobře slouží a nefunguje jim efektivně mozek, aby se mohli a chtěli vymanit, být nezávislí a převzali odpovědnost jen sami za sebe, za svoje zdraví či svoje děti a zvířata). Součástí podobné agendy je také démonizace sacharidů/cukrů, nasycených tuků a naopak glorifikace PUFA omega-3 tuků, rostlinných antinutrientů, low carb (nízkosacharidových) diet a suplementace nevhodných vitamínů/minerálů a mnoha dalších látek. Což si stále velmi málo lidí uvědomuje. Propagace rostlinné stravy jde také ve prospěch zemědělství/potravinářského průmyslu – výroba rostlinných náhražek je i 5-10 x výnosnější, než živočišných potravin (malé náklady, ale prodá se za vysokou cenu).

Veganství chybí to, co z hlediska lidské fyziologie potřebujeme a je zároveň bohaté na to, co nepotřebujeme a co přímo škodí (PUFA, antinutrienty, fytoestrogeny). Navíc ani nepomáhá planetě (není ekologické) a není ani nijak etické (naopak je velmi pokrytecké). To je více rozebráno ve FB textu zmíněném již výše. Co se týče zdraví, tak rostlinná strava ani škodlivé suplementy nikdy nebudou poskytovat všechny živiny potřebné pro optimální zdraví, efektivní metabolismus a hormonální rovnováhu. Živiny, které budou zároveň v jejich pro tělo vysoce dostupné a využitelné formě.
Nejedná se jen o proslulou B12 a další B vitamíny, ale i některé pro tělo dobře využitelné aminokyseliny (kreatin, karnitin, karnosin, taurin), cholin, heme železo a především měď (pomáhá mj. železo regulovat), vitamíny D3, A (retinol) a K2, minerály vápník, zinek a selen, nasycené tuky z živočišných potravin, kolagen.
Tyto živiny najdeme v odpovídajícím množství a formě pouze v živočišných produktech, tudíž čistě rostlinná stravy nikdy nemůže být východiskem k dlouhodobému a trvale udržitelnému zdraví. Z hlediska obsahu živočišných forem vitamínů a minerálů je důležité, aby živočišné produkty byly bio nebo z malých (prověřených!) farem, od zvířat pobývajících pouze a nebo aspoň částečně venku na pastvě. A nejen kvůli obsahu živin – viz níže v článku.

Živiny ze syntetických suplementů mají pro tělo úplně jinou využitelnost a vstřebatelnost, než ty z celistvých živočišných potravin v kontextu pro-metabolické stravy (všechno souvisí se vším, příroda je chytrá). Navíc si suplementací většiny syntetických vitamínů/minerálů značně škodíme, fungují totiž ve vzájemné synergii a rovnováze (tak, jak jsou přijímané z potravy – všechno souvisí se vším, příroda je chytrá). Jejich suplementací, kterou můžeme snadno způsobit nerovnováhu a nežádoucí procesy, potom dosáhneme úplně opačných výsledků, než bychom chtěli. Existují výjimky v podobě vitamínu K2, vitamínu E a přírodního vit. C (acerola, camu camu). To platí pro všechny – ať už jste vegan/vegetarián nebo ne. A nezávisle na tom, zda zvolíte „kvalitní a čistý“ potravinový doplněk bez plnidel, pojiv, škrobů a konzervantů.

Kvůli nedostatku nasycených tuků, dobře využitelných mikroživin a také kvůli přítomnosti velkého množství antinutrientů a estrogenních PUFA tuků (viz níže), které narušují (nejen) činnost štítné žlázy a hormonální rovnováhu vč. produkce progesteronu a testosteronu, se dá nazvat také jako kastrační dietou pro muže a cestou k neplodnosti a hormonálním problémům u žen. Někdy je zejména po veganství metabolická škoda po letech tak hluboká, že zpět to lze jen obtížně. Mám zkušenost nejen s lidmi jakožto klienty, ale i svoji vlastní. U dětí pak může dojít k neodpovídajícímu vývoji a hlavně se jim založí na obtíže, které budou muset řešit později. Pokud jsou hodně malé, je to upírání jim práva žít a mít se dobře. Podobně jako u dětí, které jedí klasický „junk-food“. Jakákoli nefyziologická strava je strava degenerativní pro děti i dospělé.
Vegetariánství či veganství u psů a koček je přímým týráním zvířat (masožravých šelem – šelma opravdu nemá alergie kvůli masu jako takovému!), podobným týráním je ale i další „junk-food“ pro zvířata – jakékoli granule a konzervy vč. „bezobilných“. Obsahují vždy PUFA tuky a k tomu často syntetické vitamíny/minerály, antinutrienty, nedostatek živin (málo bílkovin a mikroživin), nadbytečnou vlákninu/nestravitelné sacharidy pro kočky; jsou zpracovány za vysokých teplot.

Veganská/vegetariánská strava je především bohatá na antinutrienty z rostlinných potravin (celozrnné obiloviny, luštěniny, zelená-syrová zelenina a šťávy z ní, ořechy, semínka, nestravitelná vláknina), což má na zdraví naprosto zásadní dopad. Výjimkou je frutariánství, které je založené na ovoci a šťávách z něj, ale postrádá již živiny z živočišných výrobků, což se později projeví. Mezi antinutrienty patří lepek a další lektiny/prolaminy, oxaláty a kyselina fytová/fytáty (více o nich níže), goitrogeny (zabraňují vstřebání jódu, narušují štítnou žlázu), inhibitory proteáz (blokují trávicí enzym trypsin) nebo fytoestrogeny (lignany, isoflavony), ale také nadbytek nestravitelné vlákniny (celulóza, lignin, pektin; narušuje střevo). Rostlinná strava je také přímo PUFA stravou, protože obsahuje téměř všechny potraviny bohaté na vysoce škodlivé PUFA omega-3 a omega-6.

V lidském organismu působí antinutrienty pro-zánětlivě a antimetabolicky; narušují zdraví GIT (zejména střeva), imunitu, správnou funkci štítné žlázy a hormonální rovnováhu. Ve větším množstvím (a především v určitých potravinách) nejsou vhodné pro nikoho. Strava bohatá zejména na antinutrienty oxaláty a fytáty (rostlinná forma fosforu) brání optimálnímu vstřebávání živin: vápníku, mědi, hořčíku a zinku. Narušuje také tvorbu vitamínu D potřebného (nejen) pro správné vstřebávání vápníku.

Obiloviny, luštěniny, ořechy/semena (a pozor, také svalové části masa – viz dále v článku) jsou bohaté na fosfor a zároveň chudé na vápník. Fosfor v nadbytku a při nedostatku vápníku v krvi může způsobit odvápňování kostí (zvýší parathyroidní hormon – PTH, který má za úkol zvýšit vápník v krvi v tomto případě především jeho vytažením z kostí) a kalcifikaci tkání.
Vysoké množství fosforu obzvlášť v poměru k vápníku má na zdraví negativní dopady, je stresovou zátěží pro tělo a působí degenerativně. Typicky je to u stravy založené na konzumaci obilovin/luštěnin, svalových částí masa, ořechů a při absenci vhodných typů mléčných výrobků (tj. dobře využitelných zdrojů vápníku). Vápník má nejen vliv na zdraví kostí a zubů, ale také na nervovou soustavu, krevní srážlivost, na kontrakci svalů a srdce.

Oxaláty se vážou na vápník a tím časem vznikají krystaly – ledvinové kameny. Navíc tak okrádají tělo o správné využití/vstřebávání vápníku. Zároveň vápník je také „ochranou“, brání vstřebávání kyseliny šťavelové (oxalátů). Strava bohatá na oxaláty a chudá na vápník, což je případ právě veganské stravy, se potom dá nazvat jako postupně devastační díky všem metabolickým procesům, které s tím souvisí (vč. vlivu na zdraví kostí, metabolické poruchy, malabsorbce dalších vitamínů a minerálů).
Ořechy, semena a výrobky z nich jsou koncentrovaným zdrojem pro-zánětlivých a v těle vždy vysoce oxidujících a estrogenních PUFA tuků (omega-3 a omega-6), které jsou v rostlinách také antinutrientem.

Rostlinná strava má také silně estrogenní efekt (PUFA, sója, některá zelenina, semínka, nadbytek vlákniny) a přispívá k nežádoucí estrogenové dominanci, kterou dnes kvůli svému životnímu stylu trpí většina lidí. Estrogen je stresový hormon a zvyšuje se v důsledku celého stresového mechanismu, utlumené štítné žlázy na úkor progesteronu a testosteronu; je jednou z příčin rakovinového bujení, KVO (zhušťuje krev, stahuje cévy), stárnutí a degenerativních obtíží. Kvůli antinutrientům a nestravitelné vláknině se také narušuje střevo, bakterie se živí na nestravitelné vláknině, narůstají bakteriální endotoxiny a (stresový a v nadbytku škodlivý) serotonin. Díky narušené střevní sliznici dochází k provokování imunity, ke zvýšení histaminu a alergickým reakcím.

Více o antinutrientech a paradoxech „zdravé“ stravy (protože i někteří „všežravci“ snažící o „zdravou“ stravu mají těchto potravin v jídelníčku hodně) najdete např. v článku Jak škodí lepek (a jiné antinutrienty)? a o PUFA v samostatném článku o  esenciálně toxických omega-3 a omega-6.

Rostlinná strava je také bohatá na pesticidy (pokud nejíte úplně vše z vlastní zahrádky nebo v bio kvalitě) a především na těžké kovy a železo kvůli stavu půdy a vody v posledních desetiletí. Železo v této formě, které se ukládá v tkáních, je velký problém u kohokoli (nízké hodnoty železa v krevních testech vypovídají jen o množství v krvi – naopak ukazují nadbytek železa v tkáních kvůli nedostatku živočišné mědi a dalších regulátorů železa!).
Doporučuji také velký FB příspěvek o veganství a vegetariánství, ve kterém jsou rozebrány také určité paradoxy a pokrytectví, které se s těmito výživovými směry pojí. Někdy také mají lidé pocit, že je jim na rostlinné stravě „lépe“. Lépe jim ale není proto, že by vyřadili ty nejvýživnější a nejméně problematické potraviny na světě. Důvody, které je n za domnělým zlepšení stojí, najdete v kratším příspěvku „Veganství a vegetariánství“.

Maso není zdravé?

Možná jste již od někoho někdy zaslechli „…je špatné doporučovat maso a živočišné tuky, maso zdravé není, obzvlášť každodenně, říká to výzkum“. Opravdu?

Maso a živočišné produkty zdravé jsou a každodenně, to říká věda, která se řídí lidskou fyziologií. Ale je pravdou, že zdravé nejsou, pokud to je
1) maso a živočišné potraviny pocházející z velkochovných zvířat (tzn. klasicky nákup v supermarketech/konvenčních řeznictvích – pokud není označeno výhradně jako „bio“ s certifikací. Pozor, nevěřte automaticky nápisu na obalu „farmářský“, „tradiční“ apod. – často je to jen marketingový tah, obzvlášť v sítích běžných obchodů, a jedná se o velkochov),
2) nevhodně upravené (např. časté pečení, grilování nebo smažení, obzvlášť na PUFA olejích) a nebo ve formě průmyslově zpracovaných uzenin,
3) nevhodně uskladňované, příliš staré (bakterie, nárůst histaminu);
4)pokud jíme pouze svalové části masa příliš často a nezařazujeme pravidelně také kolagen, vývary z kostí, vnitřnosti (játra), nízkotučné bílé ryby, krevety/ústřice, vejce a mléko/mléčné výrobky (v bio kvalitě nebo z pasených zvířat, kozí či ovčí).

5) Maso taktéž nesplňuje svoji prospěšnou úlohu, pokud je součástí stravy plné průmyslově zpracovaných potravin, PUFA tuků (omega-6 i omega-3) a trans tuků, všech sacharidů obsahujících lepek (pšenice, ječmen, žito a výrobky z nich) nebo sacharidů z dalších, ne příliš vhodných zdrojů (celozrnné obiloviny a luštěniny – byť jsou bezlepkové, pufované a instantní výrobky z obilovin, množství syrové zeleniny – viz níže) a naopak za nedostatku pro-metabolických zdrojů sacharidů a prospěšných nasycených tuků.

6) Maso a živočišné výrobky nemusí vést ke zdraví, pokud je přiřadíte do jídelníčku velmi bohatého na antinutrienty z tzv. „zdravých“ potravin a PUFA. 
Antinutrienty jsem zmiňovala již v úvodu článku v kapitole o veganství, toto téma je zpracované také důkladněji v článku o lepku (doporučuji k přečtení) a v článku o fyziologicky vhodné stravě podporující metabolismus.

7) Jako automaticky “zdravé” jsou také propagovány dnes populární bezlepkové výrobky; potravinářský průmysl využívá módní vlny “bezlepkovosti”. Na stravě z přirozeně bezlepkových potravin není jak už víte nic špatného, ba naopak, ale špatné je, pokud bezlepkový jídelníček obsahuje průmyslově zpracované bezlepkové výrobky. Jedná se o stejný junk food jako v případě průmyslově zpracovaných výrobků obsahujících lepek. Stačí si přečíst složení bezlepkových sušenek, trvanlivých chlebů, pečících směsí a naleznete konzervanty, stabilizátory, škodlivé tuky (PUFA), trans tuky, glukózo-fruktózový sirup nebo umělá sladidla, lecitiny a další nevhodné látky. Navíc vysoký stupeň průmyslového zpracování těchto výrobků je prokázaný jako nevhodný sám o sobě o sobě ze své podstaty.
Tyto výrobky navíc obsahují v drtivé většině případů také nevhodné látky, která mohou mít podobný efekt jako lepek (obzvlášť u lidí s již narušeným zdravím, kteří se z tohoto důvodu lepku vyhýbají!). Např. problematická sója (nejen jako možný alergen, ale bohatá na antinutrienty a fytoestrogeny, pesticidy, GMO), kukuřice v nevhodné formě (GMO, pesticidy, antintutrienty), denaturovaný/deproteinovaný pšeničný škrob (ten je z mého pohledu opravdu vrcholem v bezlepkové dietě; těžce stravitelný sacharid + antinutrienty). Tyto výrobky jsou prodávány za poměrně vysokou cenu, a tak vzniká fáma, že bezlepková strava je drahá.

Jaké zdroje bezlepkových sacharidů jsou nejvhodnější zjistíte z článků Strava podporující zdravý metabolismus nebo Sacharidy.; praktické seznamy potravin, tipy a recepty jsou samozřejmě v Pro-metabolické receptáři.

8) Podobným nezdravým případem jako bezlepkový junk food jsou různé náhražky masa ve formě veganských párků, paštik, pomazánek, burgrů, tofu. Opět se jedná o průmyslově zpracované trvanlivé produkty, s konzervanty, výraznými antinutrienty (sója, celozrnné obiloviny, někdy lepek apod.), PUFA tuky. Strava založená na těchto produktech nemá se zdravím mnoho společného.

9) Výhrou také není přiřadit maso do jídelníčku bohatého na vejce a mléčné výrobky, které pocházejí z nevhodných zdrojů (velkochovů) a tím pádem se do nich promítají antibiotika a hormony ve velkochovech používané, zvýšené množství růst-podporujících faktorů, vyšší obsah PUFA a chudší obsah mikroživin, stresové hormony; v neposlední řadě tím také podporujeme utrpení zvířat v neakceptovatelných podmínkách a to vč. mláďat, která jsou předčasně odebírána matkám. Některé z mléčných výrobků mají také nevhodné složení (přidaná barviva, konzervanty, škroby, zahušťovadla, umělá sladidla a glukózo-fruktózový sirup). Tématu jsem se věnovala již v závěru článku Strava podporující zdravý metabolismus a velký odstavec naleznete v článku Sacharidy. O mléčných výrobcích a proč nejíst ty nejběžnější z velkochovu je také shrnutí na FB  Mléko a mléčné výrobky: kompletní shrnutí.
Rozhodně nejsem odpůrcem všech mléčných výrobků; jisté typy bývají často tolerované i lidmi, kteří mají (téměř vždy jen dočasnou) intoleranci laktózy nebo se jim z různých důvodů úplně vyhýbají. Často však zbytečně a navíc si tím škodí zdraví. Existují totiž velké rozdíly typ od typu a faktory, které hrají roli. Vhodné mléčné výrobky mají své jisté místo v pro-metabolické stravě ve správném kontextu; jsou zdrojem bílkovin, zdravých nasycených tuků a pro tělo dobře využitelných mikroživin jako je především vápník.

Zkrátka:  body 5), 6), 7), 8), 9),  hovoří o nevhodném kontextu stravy.  Proto pokud do něj zařadíme maso (byť sebevíc kvalitní a bio), tak to k dlouhodobému zdraví nepovede. Je to strava, která metabolismus podrývá a ve které se nachází ostatní živočišné potraviny (bílkoviny) jako je mléko a vejce z velkochovů, sacharidy z nevhodných zdrojů a tuky z nevhodných zdrojů; případně ještě v jejich nevhodných množstvích (např. low carb). Nezoufejte, pokud jste v rámci stravy zajišťující efektivní metabolismus teprve na začátku. Možná se to teď zdá jako mnoho informací, ale začít můžete postupnými změnami. Jednou z prvních změn může být právě konzumace masa dle faktorů, o kterých si přečtete níže.

Rozhodující faktory – kdy je maso zdravé

1) O tom, zda je maso zdravé nebo ne, rozhoduje v úplném základu jeho kvalita a zdroj, odkud pochází.

Vždy volte maso v bio kvalitě nebo alespoň z malých (prověřených!) farem a volných chovů. Je to priorita ve vašem jídelníčku mezi ostatními bio potravinami a relativně “dražšími” produkty, když se rozhodujete, zda koupit bio v případě nedostatku finančních prostředků nebo dostupnosti. Není to jen o etice, ekologii a srdceryvném „soucítění se zvířátky“, jak na to někteří s posměchem nahlíží, ale má to přímý vliv na vaše zdraví. Buďte tedy aspoň sobečtí… Jste totiž doslova to, co jedlo zvíře (a jak žilo), které vy jíte. Ke zvířatům je potřeba se chovat soucitně a s respektem, jsou to živé bytosti. Chceme je chovat v malochovu, venku a krmit jejich fyziologickou potravou – tedy tak, jak je to přirozené. Velkochovy krav, prasat, kuřat a slepic a vše, co se v nich odehrává, přirozené nejsou, jsou nechutným týráním a nejsou zdravé pro nikoho. Zvířata žijí ve stísněných podmínkách bez možnosti být venku, krmená nefyziologickou stravou, „ošetřovaná“ antibiotiky, mnohdy i hormony pro podporu růstu. Včetně trpících mláďat (telat odebíraných ihned matkám kvůli mléčné velkoprodukci nebo předčasně odebíraných selat prasnicím). Většina vegetariánů jsou velcí pokrytci – nejedí maso, ale jedí velkochovné mléko a vejce! I vegani se však dopouští paradoxních kroků a pokrytectví v rámci životního stylu i mimo stravu.

Způsob chovu zvířat ovlivňuje také obsah živin v mase a živočišných produktech. Obsahují pak to, co mají (tedy lepší poměr živin a prospěšných nasycených tuků) a neobsahují to, co nemají obsahovat: antibiotika, hormony, pesticidy a nevhodné látky z krmiv, antinutrienty z obilovin/sóji a především velké množství vysoce škodlivých polynenasycených mastných kyselin – tzv. PUFA omega-3 a omega-6. Je to forma antimetabolických, prozánětlivých, estrogenních, karcinogenních, pro-diabetických, imunitu tlumících a extrémně snadno oxidujících tuků (vždy k tomu dochází v našem těle, kde je tropická teplota a kde se ukládají do tkání), které i tak konzumujeme v současné společnosti od dětství nadbytek. Úplně se jim nevyhneme, i když se snažíme a v zájmu svého života bychom se snažit měli. Je tedy na místě vyhýbat se jejich koncentrovaným zdrojům. Obsah PUFA v živočišných produktech způsobuje fakt, že zvířata z velkochovů jsou krmená obilím, sójou, rostlinnými tuky a krmnými směsmi. Ty samozřejmě ovlivňují složení jejich tkání a produktů (mléko, vejce) a nemají s jejich přirozenou stravou (trávou, senem, popř. také masem, hmyzem a žížalami u drůbeže 🙂 ) mnoho společného. Zvířata taktéž nemají možnost pohybu venku (vlastně skoro jakéhokoli pohybu), což se pochopitelně na jejich zdraví projeví; stejně jako stres z nepřirozeného a krutého nakládání s nimi.

U hovězího masa je ideální, když se zvířata pásla celý svůj život na trávě, tedy pastevní chov – grass-fed (v zimě potom seno). U nás je takové maso dostupné, máme zde grass-fed farmy (některé jsou i bio certifikované) i drobné lokální chovatele (u těch se zeptejte, zda a čím dokrmují, co používají do krmiv, zda nepoužívají antibiotika a čím zvířata ošetřují – i menší chovatelé se k tomu dnes uchylují ve prospěch zisku, větší produkce…). Grass-fed maso má nejméně PUFA ze všech druhů – dobytek obecně uskladňuje méně PUFA v tkáních než například drůbež nebo vepřové (vč. kuřat a prasat pasených, bio, z malé farmy). Hovězí maso je také bohatší na mikroživiny. Pokud seženete zrovna pouze hovězí z malé farmy či certifikovaných bio farem, kde se zvířata částečně pasou, ale jsou dokrmována ještě obilovinami, sójou a PUFA oleji, je to pořád lepší varianta než z velkochovu (kde nejsou na trávě vůbec, dostávají nepřirozenou stravu velmi bohatou na PUFA + jsou ošetřována antibiotiky, často i růstovými hormony, žijí v otřesných podmínkách, vystaveni stresu a utrpení). Ideální je se snažit zdroje alespoň střídat, pokud nemáme přístup stále ke grass-fed.

U kuřat a veškeré drůbeže je také ideální čistě volný venkovní chov (tj. běhají na trávě a nejsou krmena obilím, sójou nebo něčím horším, ale pouze jejich skutečně přirozenou potravou). Ten ale není v ČR běžně přítomný, proto jsou lepší možností než velkochovná kuřata alespoň malé farmy a bio farmy. To samé platí u slepic a vajec. U krůty je potom vhodná alespoň menší farma**; vepřové taktéž chceme z lokální/menší farmy, dá se však koupit i bio vepřové a bio přeštické.
** Pokud neseženete bio krůtu nebo krůtu z čistě pastevního chovu, lze sehnat také z nějaké alespoň lokální „nebio“ farmy – od drobných chovatelů. Poslední variantou je potom krůta alespoň z běžné české nebo německé farmy, pokud chce člověk krůtí maso mít v jídelníčku. Běžný chov krůt bývá údajně méně problematický, než chov velkochovných kuřat a hovězího. Osobně krůtu ale pro sebe nekupuji vůbec, pokud bych měla  na výběr jen velkochov. Tak či onak, stejně ale nedoporučuji krůtí velmi často, stejně jako se spoléhat ze zdrojů masa jen na drůbež nebo vepřové kvůli vyššímu podílu PUFA tuků než je u jiných druhů masa. Z toho důvodu je pak nejlepší drůbež bez kůže a méně tučné části masa.

Ideální druh masa je zvěřina – zvířata, která žijí celý život venku v přirozeném prostředí, střílí se nejčastěji, když jsou přemnožená a nepodstupují stres na jatkách. Dnes je dobře dostupná i v obchodech (některé e-shopy a online supermarkety, e-shopy s bio bedýnkami…a nebo u kamaráda myslivce 🙂 ). Pozor si dávejte na to, že v některých oborách dokrmují zvířata obilovinami, krmnými směsmi (s PUFA a syntetickými „vitamíny“ a minerály) a dokonce pečivem (zrůdná praktika často s fatálními následky pro zvířata, na kterou se dotyčné chovatele vždy snažím upozornit, pokud na ni narazím na farmách, oborách či komunitních zahradách).

Vyhýbejte se tučným rybám z velkých farmových chovů. Mezi nejhorší patří proslulý losos. Farmový losos totiž je stejně jako velkochovná suchozemská zvířata krmen stravou bohatou na PUFA a jelikož se jedná o tučnou rybu, tak jich obsahuje ve svém mase opravdu hodně. Podobným případem je farmový pstruh. Co patří mezi další koncentrované zdroje PUFA tuků najdete v tomto samostatném článku. PUFA se ve stravě tak jako tak úplně nevyhnete, i když se velmi snažíte, takže není na místě jíst ještě jejich koncentrované zdroje. Proto i pokud si neumíte svůj život bez lososa nebo jiných velmi tučných ryb přestavit (na rozdíl od jiných bohatých PUFA zdrojů mají totiž alespoň bonus v podobě velkého obsahu bílkovin), tak se spokojte s občasnou konzumací cca 1x za 1 – 2 měsíce a vybírejte si pro tu příležitost mraženého lososa z volného moře a řek (má méně tuku = méně PUFA). Radši ale volte méně tučné-bílé ryby a mořské plody.
Problémem ve farmových chovech je dále podávání antibiotik jakožto prevence šíření chorob; ryby a mořské plody (krevety) žijí běžně v nečistotě natěsnané na sobě.

U ryb z lovu z moře je dobré pamatovat na pravidlo, že čím je ryba jakožto druh menší, tím níže stojí v potravním řetězci a její maso tedy obsahuje méně těžkých kovů a nečistot z moří, o kterých se v souvislosti s konzumací ryb hovoří. Nejméně vhodné jsou v tomto ohledu obří druhy tuňáka, žralok, makrela apod. Těm se však stejně vyhýbáme kvůli PUFA. Dovážené ryby jsou nejlepší kupované již zmražené (na moři). Možností jsou také sladkovodní ryby (kapr, sumeček africký, candát, divoký pstruh/nebo ze sádek) z české produkce, méně tučné a bez kůže.

Mořským plodům (krevety, mušle, slávky, ústřice apod.) jsem věnovala samostatný příspěvek na Facebooku, najdete ho zde. Obsahuje především ke krevetám a ústřicím, důležitým zdrojům zinku a selenu; jsou také další z alternativ svalových částí masa. Krevety seženete většinou mražené –  chceme je ale vždy bez konzervantů, jen se solí, buď z odlovu na volném moři nebo z farmy, ale v bio kvalitě. U nás je běžně seženete v síti obchodů. U farmových krevet se jedná o stejný problém jako u farmových ryb (antibiotika, znečištění).

Nikdy tedy nekupujte maso/vejce/živočišné produkty z velkochovů, tzn. z klasických supermarketů, řeznictví (pokud tedy není výhradně označeno, že je bio/grass-fed; další výjimkou je zvěřina a některé ryby). Nenechte se také oklamat nápisy jako „farmářské“ nebo „domácí“ – jedná se o marketingový tah běžných obchodů/řeznictví, maso pochází většinou z klasického velkochovu. Velkochovné maso, vejce, mléko a mléčné výrobky také servírují v restauracích, kavárnách a jídelnách. Proto je nevhodné se takto stravovat pravidelně, navíc zde používají na vaření nebezpečné tuky – PUFA. Vařte si a chystejte jídlo doma z fyziologicky vhodných a kvalitních surovin. Je to priorita a je to normální. 

2) Nejíme pouze svalové části – ve velkých množstvích, dlouhodobě každý den nebo několikrát denně. Svalovina je však klasicky na talíři u mnoha lidí nejčastěji z důvodu snadné dostupnosti/zvyku/pohodlnosti (drůbeží stehna/prsa, steakové úpravy masa, burgery ze svaloviny, vepřové plátky a pečeně) a tvoří jejich hlavní zdroj živočišných bílkovin.

Konzumací velkého množství svaloviny (a také u vysoko-proteinových stylů stravování obecně) přijímáme zvýšené množství určitých pro-zánětlivých aminokyselin (základních stavebních složek bílkovin). Konkrétně se jedná o tryptofan, cystein, metionin a histidin.  Ve velkém množství působí také anti-metabolicky – podílejí se na neefektivním metabolismu, narušení činnosti štítné žlázy a rozvinutí s tím související kaskády zdravotních obtíží. Vyvážený příjem aminokyselin je potřeba mimo jiné pro správnou funkci jater a detoxikační procesy.
Tato problematika se týká také vaječných bílků. Proto chceme jíst vždy bio vejce celá, ne pouze velké množství bílků bez žloutků, jak to praktikuje mnoho fitness nadšenců. Samotné bílky obsahují zejména aminokyselinu tryptofan, ze které se vytváří stresový hormon serotonin. Ten tlumí metabolismus, stahuje tkáně a cévy, působí degenerativně (i na mozek) a proti činnosti štítné žlázy. Hodně tryptofanu má i syrovátka a syrovátkový protein v prášku, proto ho ani cvičícím lidem nedoporučuju jako suplement, i kdyby byl z grass-fed/bio krav.

Proto by se lidé, kteří mají již rozvinuté imunitní/autoimunitní onemocnění, cukrovku, rakovinu, artrózu, jiná zánětlivá onemocnění a/nebo velmi hypometabolický stav, měli svalovině dočasně vyhýbat (a volit pro-metaboličtější a potenciálně méně zánětlivé zdroje živočišných bílkovin) nebo ji aspoň minimalizovat a pro-zánětlivé aminokyseliny vždy doplnit také vývarem/kolagenem a držet se dalších zásad konzumace masa v rámci pro-metabolické stravy.

Pokud přijímáme nadbytek zmíněných aminokyselin a jíme pouze svalové části masa (nebo přijímáme příliš bílkovin na úkor sacharidů**), může to mít kromě pro-zánětlivého působení zásadní efekt na správnou produkci a konverzi (přeměnu) hormonu štítné žlázy T3 na aktivní formu T3 = neefektivní metabolismus, hormonální nerovnováha a další obtíže s tím související.
** O úskalích vysoko-proteinových diet (a většinou zároveň nízko-sacharidových) najdete více informací v článku Sacharidy.

Svalovina obsahuje také více prozánětlivých, vysoce oxidujících, estrogenních PUFA tuků. Nejméně jich má svalovina červeného masa ze zvířat po celý život krmených trávou nebo maso z divoké zvěře. Nejvíce PUFA mají tučné ryby (rybí tuk, kůže), tučná drůbež (tuk, kůže), tučné vepřové – vč. těch v bio kvalitě. To je i důvod, proč je nechceme dávat tučné ryby a drůbeží kůže kočkám a psům (nejčastější závažná chyba na BARF stravě + ještě přidáváním jim PUFA olejů, rybích olejů do jídla!). 

Svalové části masa jsou chudé na vápník a zároveň bohaté na minerál fosfor. Fosfor je sice nezbytným mikronutrientem pro silné kosti a zuby, nicméně v nadbytku (a zároveň obzvlášť při nedostatku vápníku) zvyšuje parathyroidní hormon a podílí se na odvápňování kostí, zubů a kalcifikaci tkání. Strava bohatá na fosfor a zároveň chudá na vápník také může narušit tvorbu a metabolismus vitamínu D, který je potřebný (nejen) pro správné vstřebávání vápníku. Více to bylo rozebráno v kapitole Veganství a vegetariánství.

Maso (svalovina i vnitřnosti) jsou bohatým zdrojem železa. Většina lidí má nadbytek železa (kromě dlouhodobě hladovějících) a to dokonce nejen kvůli jedení masa svaloviny (viz poznámka níže**)! Lidem chybí prvky, které železo regulují, jedí potraviny na železo bohaté, kam patří i některé rostlinné potraviny, pijí železitou vodu a mají neefektivní štítnou žlázu. Železo v aktivní formě, do které se při oxidaci přeměňuje z bezpečnější zásobní formy (ferritinu), zvyšuje škodlivé volné radikály. Jeho nadbytek může vést k poškození buněk, kardiovaskulárním a dalším obtížím, degenerativním onemocněním, zánětlivosti v těle, úbytku svalové hmoty, fibróze tkání a tvorbě lipofuscinu (viz níže). Muži mají tendenci ukládat více železa, stejně jako ženy po menopauze (protože nemenstruují, mají nadbytek škodlivého estrogenu na úkor progesteronu. Svým životním stylem estrogenovou dominanci navíc přímo prohlubují a to v jakémkoli věku, muži i ženy! Estrogen mimo svoje degenerativní a karcinogenní působení zvyšuje akumulaci železa).
Aktivní formu železa zvyšuje stres (nevhodné fyzické faktory a případně i psychické) – vytváří elektrony, které ho aktivují. Stres a nadbytek železa nás okrádají o měď, která má přitom schopnost uskladnit železo do bezpečnější neaktivní formy. Bohatými zdroji mědi jsou játra, mořské plody (zejména ústřice), v menším množství dlouze vařené houby a kvalitní hořká čokoláda. Nejlepší prevencí nadbytku železa je nejíst/nepít jeho zvýšené množství a stravovat se tedy dle zásad pro-metabolické stravy, kde je vše ve správném kontextu a zapadá do sebe.
Např. už 1 – 2 vejce denně poskytují dostatek železa a naopak mléko a mléčné výrobky obsahují železa minimálně, stejně jako hydrolyzovaný kolagen a vývary z kostí. Pro lidi po padesátce může být velmi prospěšné darovat 1-2 krát ročně krev (pozn.: z mého pohledu toto platilo ještě možná tak do kovidiště; teď už bych krev v nemocnici nedávala). Okamžité vstřebávání železa z jídla snižuje také káva, mléko a mléčné výrobky; zvyšuje ho naopak například vitamín C (pomerančový džus a citrusy, acerola, camu camu).

** Některým lidem, když navštíví nemocníka, vychází v krevních testech nízké hodnoty železa. Z toho se usoudí, že mají nedostatek železa nebo rovnou anémii. Mnohdy je jim doporučena zvýšená konzumace železa – v horším případě z rostlinných potravin a v nejhorším případě dostanou železo pro suplementaci. Tzv. anémie a nedostatek železa je nejčastěji projevem: neoptimální funkce štítné žlázy, narušeného zdraví trávicího traktu, problému s regulací železa, a zejména nedostatku mědi a vit. A retinolu (z živočišných zdrojů potravin, nikoli rostlinný betakaroten) a laktoferrinu (bio kravské nebo kozí a ovčí mléko a mléčné výrobky). Měď a vit. A hrají v metabolismu železa zásadní roli, a proto se drží železo v tkáních a neukazuje v krevním oběhu! Výsledky krevních testů i v tomto případě nevypovídají. Neřeknou nic o tom, kolik máme železa uloženého v tkáních a to už od dětství. To je u většiny z nás, pokud jsme vyrostli na této planetě, nadbytek. Problém je, že se jej tělo jinak než krvácením neumí zbavit (např. menstruace u žen – a i to je málo!) Je to dokonce příčinou mnoha zdravotních obtíží kvůli souvisejícím procesům (což vám nepřekvapivě nemocnický systém neřekně…). Od poloviny dvacátého století do sebe dostáváme velké množství železa ve vodě a v rostlinných potravinách kvůli kyselým dešťům, hnojivům, narušení rovnováhy minerálů v půdě nebo fortifikací potravin železem. Problémem není ani tak nadbytek železa z masa jako spíš ze železité nefiltrované vody a rostlinných potravin.

Pokud jíte zelené prášky (ječmen apod.) nebo popíjíte dle „zdravých“ protokolů celerové džusy a zelené zeleninové šťávy, tak je to postupná, ale jistá destrukce zdraví (stejně jako třeba konzumace či suplementace omega-3 PUFA tuků). U zelených potravin ve velkém množství to je nejen kvůli antinutrientům, nadbytečné vláknině a pesticidům, ale právě kvůli těžkým kovům a železu. Navrch tyto potraviny neobsahují pro tělo žádné nepostradatelné živiny, které bychom nenašli (a bezpečně!) v kvalitních a rozmanitých živočišných výrobcích. Vitamíny a minerály ze zeleniny nejsou pro tělo dobře využitelné, mnohdy dokonce škodlivé (např. „vitamín“ A betakaroten, který zatěžuje játra). Velkou nálož železa představuje samozřejmě i pití železité vody v lázních.

Například A. William („Medical Medium“) propaguje celerový protokol (koncentrované železo) jako lék na nemoci, jejichž jednou z hlavních příčin je nadbytek antinutrientů v potravě, železa a PUFA tuků v tkáních (kromě jejich dalších závažných negativních dopadů na zdraví se omega-3 váží na železo a estrogen a tvoří tzv. lipofuscin – „věkový pigment“, zoxidování a významné poškození tkání, předzvěst rakoviny a selhání orgánů; o tom více v samostatném článku v kapitole 13). K tomu navíc William stejně jako někteří jeho kolegové démonizuje to, co lidé s autoimunitními a metabolickými obtížemi potřebují nejvíce (dostatek dobře využitelných mikroživin z živočišných potravin, dobře stravitelné sacharidy a jednoduché cukry jakožto nejefektivnější palivo, stabilní nasycené tuky pro hormonální rovnováhu). Proč to tito „guru“ doporučují? Věří omylům, které se tradují, či přímo účelovým lžím, které jsou v poslední desetiletích programově šířeny. Jsou o trochu více či méně vědomě součástí agendy, která vede k fyzicky i psychicky nemocné a snadno ovladatelné společnosti…což je i výnosný byznys pro mnoho zúčastněných. I proto se z něj v případě poznání špatně vystupuje a ještě hůře se fanouškům přiznává, že jim degenerativními látkami a postupy poškozovali zdraví a ukrátili život. Více v: Džungle ve světě zdraví.

I přes fakta zmíněná výše to neznamená, že je svalovina zlo. Pokud je bio/grass fed, může být v přiměřeném množství vhodnou součástí pro-metabolické stravy (i několikrát týdně). Neměla by však tvořit převažující nebo dokonce jediný zdroj živočišných bílkovin. Čím jste zdravější, tím více svaloviny si můžete dovolit; jinak se řiďte doporučením uvedeným výše u pro-zánětlivých aminokyselin.
Zároveň kvůli zmíněným faktům je důležité živočišné bílkoviny přijímat také z nízkotučných bílých ryb a krevet/mořských plodů (méně tučných = méně PUFA), vývarů z kostí, bio/domácích vajec, mléčných výrobků (viz výše), z hydrolyzovaného kolagenu ze zvířat krmených trávou (např. Wolfino, Great Lakes, Planet Paleo), kvalitního rybího kolagenu (Planet Paleo, Ergomax) nebo želatiny (Great Lakes – červená krabice), vnitřností (např. játra – viz níže). Ti, kteří jsou ve velmi neoptimálním metabolickém stavu, by se měli držet těchto zdrojů a svalovinu dočasně dle své situace minimalizovat.

Hydrolyzovaný kolagen i želatina jsou nezbytnou součástí pro-metabolické stravy. Prodávají se v prášku, který se rozmíchává do tekutiny. Nejedná se ani tak o suplement, jako spíše o regulérní potravinu (jako jedna z mála výjimek v rámci potravin, které jsou v podobě prášku, usnadňují život a jsou přitom skutečně prospěšné). Hydrolyzovaný kolagen lze rozmíchat za tepla i studena do jídel, kaší, vývaru a polévek, kávy, 100% džusu, koktejlů, kokosového a živočišného mléka, bio jogurtů, teplé vody se solí apod. Je bez chuti, neztuhne jako želatina a má mnoho zdravotních benefitů (hojivý efekt na střevní stěnu, trávení a imunitu, kosti, klouby, kůži, vlasy a nehty, hojení zranění, pozitivní vliv na psychiku). Velmi výhodně a snadno s ním také doplníte nebo navýšíte denní příjem bílkovin – 1 g kolagenu obsahuje 1 g dobře stravitelných bílkovin. Já sama jím zpravidla každý den 10 – 30 g kolagenu. Více o kolagenu a situaci s ním na trhu (klamání zákazníků ohledně „grass-fed“ zdrojů), o (ne)výhodách želatiny a vývaru z kostí, o využití kolagenu pro domácí masožravé mazlíčky najdete v příspěvku „Kolagen: anti-stresový, hojivý, dobře stravitelný a pro-metabolický princ živočišných bílkovin“. Mým přáním už dlouho bylo dodat na český trh vlastní grass-fed kolagen, což se mi ve spolupráci s Wolfino.cz podařilo a vy ho již můžete mít ode dneška taky! Najdete ho zde.

Želatina v prášku z kvalitních zdrojů se potom díky tuhnoucím vlastnostem dá použít do různých dezertů, pudinků, pyré, domácích želatinových medvídků a bonbónů. Želatina z pytlíku v supermarketech je nevhodná – kvůli zdroji suroviny (velkochov) a nekvalitnímu zpracování. Hydrolyzovaný kolagen bývá pro lidi s GIT obtížemi stravitelnější než želatina. Hydrolyzovaný kolagen, želatina a vývary z kostí mají velmi malé množství pro-zánětlivých aminokyselin jako je tryptofan, metionin, cystein a histidin. Naopak obsahují hojivé a anti-stresové aminokyseliny – zejména glycin, prolin, hydroxyprolin a alanin. Vývar z kostí a případně i pojivových tkání potom obsahuje přirozeně se vyskytující kolagen, želatinu, zmíněné pro-metabolické aminokyseliny, chondroitin sulfát, glukosamin, kyselinu hyaluronovou, minerály/elektrolyty (vápník, magnézium, hořčík, sodík, sulfur). Pokud vaříme vývar z kuřecích kostí nebo ze skeletu, tak se snažíme, aby na nich nebyla kůže (PUFA) a přebytečný tuk po vychladnutí z hladiny odstraníme. Kosti v bio kvalitě nebo kosti z grass-fed zvířat jsou podobně jako játra velmi levné. Doporučuji krátce vařené vývary z kostí, nikoli dlouze tažené.

Klienti to již znají z naší osobní spolupráce. Ale všichni ostatní mohou najít tipy na to, kam a jak zařadit kolagen, jak vyrobit výborné, např. pomerančové nebo kávové želatinové medvídky nebo jiné tvary (na rozdíl od těch kupovaných jsou plné želatiny, neobsahují škrob, glukózo-fruktózový sirup a umělá sladidla) nebo jak správně uvařit lépe stravitelný vývar z kostí také v E-BOOKU.

Vězte, že vnitřnosti – zejména játra, jsou opravdovou nutriční bombou. Játra a vyhýbání se jim je jedním z důvodů, proč má mnoho lidí zdravotní problémy různého typu. Stejně jako u bio vajec (žloutků), krevet (případně ústřic), bio kravského/kozího/ovčího mléka a mléčných výrobků, vývaru z kostí a kolagenu se jedná o živočišnou potravinu koncentrovanou na vitamíny a minerály, které jsou pro tělo nejlépe v této formě využitelné. Obsahují mnohonásobně více mikroživin než svalové části masa na stejnou váhu. V porovnání s rostlinnými potravinami bohatými na mikroživiny bychom museli sníst přes 2 kg ovoce, abychom získali stejné množství živin, jaké nalezneme zhruba ve 110 g jater.
Kromě bílkovin jsou bohatá na vitamíny skupiny B, vitamín A, E, K, D a také C. Z minerálů je to zejména železo, hořčík, vápník, selen, měď (jsou jejím jediným významným zdrojem!), zinek a fosfor. Dále obsahují cholin a pro efektivní metabolismus a správnou hormonální činnost důležitý cholesterol. Podporují také naše vlastní játra a detoxikaci (od PUFA tuků a estrogenu!).  Játra nejsou „špinavá“ část masa, jak si někteří myslí. Naopak obsahují mnohem méně toxinů než svalovina a tuková tkáň právě proto, že v nich probíhají detoxikační procesy. Toxiny se zde neukládají, ale neutralizují. Stejně jako u svaloviny jíme vnitřnosti ideálně bio nebo z malého (prověřeno) chovu. U hovězího lze dobře sehnat grass-fed zvířata (krmená pouze trávou). Kuřecí a krůtí (bio nebo aspoň z menší farmy) jsou však vhodná také, mají méně výraznou chuť.

Vzhledem k tomu, že jsou játra velmi bohatým zdrojem vitamínů a minerálů, tak je doporučena jejich konzumace zhruba jednou za 7 dní nebo 2x za týden; mezi 80 – 150 g podle vašich potřeb, množství bílkovin ve stravě a zdravotní situace. Játra obsahují podobně jako svalovina velké množství tryptofanu (ve velkém množství pro-zánětlivá aminokyselina, ze které se tvoří degenerativní serotonin) a hodně železa. Jenže zároveň obsahují také měď, retinol a další důležité mikroživiny, kterých má svalovina málo.

Játra jsou z těchto důvodů nezbytná také v těhotenství pro správný vývoj plodu i zdraví matky! Pokud nemá matka dostatek mikroživin (vitamínů, minerálů vč. těch z jater) a dostatek paliva (tj. makroživin: sacharidů z vhodných zdrojů, bílkovin z živočišných výrobků, nasycených tuků), tak příroda je chytrá. Plod si je vezme pro sebe na matčin úkor z jejích tkání (zbylých zásob). Její zdraví tedy bude chátrat, metabolismus bude utlumený, stresové hormony vysoké, hormonální nerovnováha se bude prohlubovat…
Játra společně s ústřicemi/krevetami (zdroje zinku, selenu) jsou tedy tím nejlepším MULTIvitamínem a multiminerálem pro podporu zdraví! Vše o játrech vč. informací o důležitosti vit. A (retinolu), mědi a  jejich vlivu na zdraví naleznete v tomto FB příspěvku a více tipů na jejich úpravu také v praktickém e-booku. Mnoho lidí má však k játrům odpor a pamatují si je jako nechutné, tvrdé a hořké cosi, co plave v UHO s rozvařenou pytlíkovou rýží/nudlemi/knedlíkem ze školních, závodních a nemocničních jídelen a domácností.
Syrová játra jsou také nezbytnou součástí stravy psů a koček! Převahu jejich stravy tvoří svalovina, potom to doplňují vnitřnosti (játra, srdce) a syrové kosti kvůli nezbytným živinám. Více najdete v poslední kapitole!

Pestrost zdrojů živočišných bílkovin je prospěšná nejen pro náš metabolismus a dlouhodobé zdraví, ale má také okamžitý účinek na naši trávicí soustavu (glycin a prolin z kolagenu mj. hojí střevo a jsou velmi dobře stravitelné; to samé bílé ryby a mořské plody). I naši předci věděli – tradičně zužitkovali všechny části zvířete. Nikdy se nejedla denně pouze svalovina.

3) Dále je důležitý kontext celého jídelníčku, v jakém maso a živočišné potraviny konzumujeme, o čemž byla první část článku.

4) Kuchyňská úprava hraje taktéž svoji roli jak co se týče dlouhodobého vlivu na zdraví, tak ale i momentální stravitelnosti – tzn. zda je nám po mase těžko či nikoli, zda máme trávicí obtíže. To však souvisí mimo jiné také s kondicí naší trávicí soustavy a zdravotním stavem, mnohdy s nedostatkem žaludeční kyseliny důležité pro správné trávení živočišných bílkovin/dobrou kondici GIT, nedostatkem trávicích enzymů nebo i s tím, s jakými dalšími potravinami maso zrovna jíme. Problém není maso samo o sobě nebo že by bylo „těžké“ a „problematické“, maso dokonce patří k jedné z nejméně alergenních potravin vůbec. Problém je náš stav, který jsme si způsobili mnoha lety na fyziologicky nevhodné stravě a životním stylu.

Kuchyňská úprava: střídejte ochucení masa (můžete použí bylinky, koření) a různé způsoby přípravy. Krátké i dlouhé smažení v olejích, prudké restování/zpražení za vysokých teplot, grilování a dlouhé pečení až do hněda/černa je nejméně vhodné. Smažení a grilování je nejméně vhodnou úpravou nezávisle na tom, zda do hněda/černa (o to ale hůř) nebo nikoli, bez oleje a nebo s olejem (o to hůř – pokud tedy používáte řepkový, slunečnicový, sójový, rýžový a další PUFA oleje nebo extra panenský olivový olej. Ten poslední je přijatelný, ale na tepelnou úpravu nevhodný). Z původně hodnotné a výživné potraviny jakou maso je, uděláte potravinu zdraví škodlivou a pro-zánětlivou. A to díky zničení mikroživin a prospěšných látek nebo především oxidaci tuků (i těch přirozeně obsažených v mase, ne jen přidaných na vaření) v jejich toxickou formu. Roli má také správné skladování masa, jeho uchovávání v mrazáku a lednici, ke kterému se vrátíme v závěru článku.

5) Mezi další faktory patří také náš současný stav: zda je pro nás vhodné více masa nebo trochu méně (i s ohledem na to, kolik potřebujeme bílkovin celkově) či jaké druhy masa lépe tolerujeme a trávíme – dle trávicí kapacity, aktuálního stavu metabolismu a imunity. S přechodem na fyziologický způsob života se však i toto upraví a jsme schopni jíst stále více (zdraví prospěšných) potravin. Existují různé teorie o genetických predispozicích: zda nám např. více sedí bílé nebo červené maso. To ovšem značně zkresluje naše současná zdravotní kondice, může se to měnit a nelze z toho vyvodit, že „červené maso je pro mě navždy špatně stravitelné“. Teorie o genetice a nám předurčených potravinách nebo různé typologie dle více či méně smyšlených parametrů nepodporuji, vstupuje sem mnoho dalších proměnných, které jakékoli genetické „předpoklady“ (pokud vůbec jsou) zkreslují. Všichni jsme živočišný druh člověk a povahově stejné látky nám prospívají, podobné škodí. Více o tom pojednává článek Co je extrém, co je normální a o „alternativní“ přístupech vč. rozdělování lidi na různé typy je v článku Džungle ve světě zdraví.

6) Etika, ekologie a trvalá udržitelnost jsou další stránkou tématu „maso a živočišné produkty“, která se nicméně úzce s naším zdravím pojí. Veganství a vegetariánství není ale dlouhodobě prospěšným řešením jak s ohledem na lidské zdraví, tak i co se týče ekologie a dopadu na životní prostředí.
Takovým řešením může být ale na systémové úrovni ekologická živočišná výroba, bio chovy a malochovy, regenerativní zemědělství (zacházení s půdou, které je v souladu s přírodními cykly, podporuje půdní biodiverzitu, efektivně hospodaří s vodou a používá vhodnou vodu, využívá živočišného hnojiva a nevyužívá konvenční zemědělské chemikálie a orbu). Navíc Každý může ihned začít na úrovni individuální, kde vše začíná: kupovat maso, vejce a další živočišné výrobky z malých/bio chovů, z lokálních malých a farem, od zvířat, která měla možnost strávit život na pastvě a to celé v rámci pro-metabolické stravy a životního stylu. Nebo si lze založit vlastní malé hospodářství (kozy, slepice, některé rostlinné plodiny), naučit se lovit (není na škodu) a být na systému co nejvíce nezávislý. V současné době to je velmi aktuální téma.

Můžeme tak tedy zvolit udržitelný kompromis mezi naším zdravím (fyziologií našeho organismu), etikou (zvíře mělo důstojný život v přirozených podmínkách bez zbytečného utrpení + nebylo krmeno jemu nepřirozenou stravou a „ošetřováno“ syntetickými antibiotiky) a ekologií – možností tedy vůbec i nadále ve zdravém životním prostředí jako lidský druh přežít.
Tímto způsobem se tak můžeme pokusit o rovnováhu, ve které člověk dříve přirozeně žil. Rovnováhou není ani veganství, ale rovnováhou nejsou ani velkochovy, konzumní bezohledná společnost, nadprodukce ve prospěch kvantity na úkor kvality a výmysly potravinářského průmyslu – ultra průmyslově zpracované produkty a PUFA tuky. Ty stojí jakožto jedna z hlavních příčin za rychlým nástupem civilizačních onemocnění a zdravotních obtíží různého typu. Na téma rostlinná strava najdete na FB velký příspěvek „Veganství/vegetariánství vs. strava s (vhodnými) živočišnými potravinami“, kde je na konci výčet etických a ekologických paradoxů a pokrytectví, kterých se vegani a vegetariáni dopouští.

Cena. Co nás to skutečně stojí?

Mnozí lidé si povzdychnou nad tím, jak jsou bio maso, maso z volného chovu a jakékoli potraviny z ekologického zemědělství drahé. Je to však cena, jaká by u potravin měla být normální. Ve skutečnosti jsou totiž ony „normální“ ceny u velkochovných živočišných výrobků a chemicky pěstovaných plodin pod cenou – kvalita, práce a energie prostě něco stojí. Levné suroviny, urychlovadla (při pěstování, chovu i výrobě potravin) a ultra průmyslově zpracované „šmakulády“ současné společnosti, která touží po tom mít všeho hodně – rychle – levně, mnoho dobrého nikdy nepřinesly a jak všude kolem sebe vidíme, nepřináší. Nic není tak úplně zadarmo a vždy se to někde projeví – na likvidaci životního prostředí, ve kterém žijeme a přímo na našem zdraví, zdraví našich dětí a zvířat.

I potraviny z odpovídajících zdrojů lze nakupovat výhodně, ve slevách (akce na bio produkty v obchodech), přímo od malých farmářů (to může vyjít velmi levně), do zásoby do mrazáku. Vše je potom také o prioritách. Kde je v žebříčku hodnot naše zdraví, zdraví našich (budoucích) potomků, domácích mazlíčků i zdraví našeho okolí? Co si radši dopřejeme nebo nedopřejeme koupit na úkor něčeho jiného? Jak moc se nám chce hledat nové a lepší informace, možnosti, způsoby, než jsou ty dlouhodobě zavedené a škodlivé? A také je to tom, že si mnozí lidé pořád dostatečně neuvědomují, nechtějí připustit nebo nevěří, jak VELKÝ vliv na jejich zdraví kvalita potravin má. Většina lidí si v současné době živočišné potraviny v bio kvalitě a z malých farem dovolit může. Ale pouze nechce.
Ale: jak již bylo zmíněno a najdete to ještě v poslední kapitole, tak i levné velkochovné maso a výhodně koupené maso z BARF obchodů je lepší pro kočky a psy, než jakékoli granule a konzervy! Ty navíc také velkochovné maso obsahují + navrch hlavně další významně škodlivé, karcinogenní a metabolismus narušující látky!

Cena. Opravdu se bio maso a živočišné výrobky tak vyplatí?
Co si radši kupujeme?
Bez velkochovů se neuživíme?

Následující řádky se týkají masa a také ostatních živočišných produktů (vajec, mléčných výrobků). Pokud nás ke koupi živočišných potravin z odpovídajících zdrojů nepřesvědčí ekologie ani etika, které jsou s tímto tématem úzce spojené, tak je k podivu, že to není aspoň vlastní zdraví a zdraví dětí. Někteří lidé tvrdí, že maso a další živočišné výrobky z vhodných zdrojů na pár týdnů či měsíců vyzkoušeli, avšak rozdíl nepocítili. Je však logické, že pokud vyměníme maso z velkochovu za odpovídající kvalitu na dobu v řádu pouhých měsíců (nebo kratší), tak to k nápravě zdravotního stavu nestačí. Je to o dlouhodobém vlivu, střádá se to. Nehledě na to, že sem vstupují další vlivy mimo maso a živočišné výrobky – jak v rámci stravy, tak i další faktory/stresory mimo stravu, které často lidé nemají podchycené.

Jste to, co jedlo zvíře, které jíte (a jak žilo). Mělo by být očividné jak z „laického“ tak i „odborného“ pohledu, že není  zdraví prospěšné jíst něco, co je z velkochovu, kde jsou zvířata chovaná 1) v abnormálních podmínkách velmi odlišných od jejich přirozenosti (bez možnosti pohybu, pobytu na slunci); 2) krmená nepřirozenou potravou (lektiny z pšenice, sóji, obilovin se také do masa/výrobků promítnou; dále je v nich větší množství pro-zánětlivých PUFA ze sóji, obilovin a rostlinných olejů v krmivech a také menší obsah mikroživin); 3) ošetřována antibiotiky, kterými se na veřejnosti nikdo nechlubí; 4) vylučují trvale vlastní stresové hormony (kortizol, estrogen) a 5) jejich výrobky obsahují zvýšené množství růst podporujících faktorů (estrogenních hormonů, IGF-1).

Někteří lidé také argumentují tím, že váží 100+ kg, jsou učiněnou horou svalů, makají jako dřevorubci, nejsou to žádné éterické víly, baletky a drobné ženušky rozdávající moudra od počítače, a tudíž že potřebují pořádnou dávku masa, aby se zasytili a získali dostatek bílkovin. Nebo také že mají početnou rodinu. Na to pak nemají peníze, pokud by měli kupovat o něco dražší (a tedy ve skutečnosti normální) kvalitu živočišných produktů. Vychází to z představy, že maso je potřeba konzumovat po kilech denně a z představy jedení masa především v podobě jeho svalových částí, které jsou také nejdražší. Což, jak už z tohoto článku víte, není žádoucí. Jak co do množství, tak zejména co do svaloviny.

Někteří sledují pouze obsah bílkovin. Bílkoviny jsou (pravděpodobně) přibližně stejné na množství v bio i nebio živočišných výrobcích. Stravu je ale chybné posuzovat jen, co se týče kvantity, a nikoli kvality. Živočišné výrobky navíc nejíme pouze kvůli obsahu bílkovin. Obsahují taktéž pro zdraví důležité mikroživiny (vitamíny, minerály) u nichž se jejich množství u bio/z farmy v porovnání s velkochovnými liší. Velkochovné produkty obsahují více degenerativních, karcinogenních PUFA omega-3 a omega-6; bio produkty a zejména grass-fed produkty obsahují více prospěšných nasycených tuků a méně PUFA.

Někteří argumentují tím, že bez velkochovů se planeta neuživí. Opravdu? Doposud se nechutně plýtvá, vyhazují se v jídelnách, restauracích, nemocnicích, domovech důchodců zbytky velkochovného masa a produktů obsahující mléko a vejce, protože to lidé nesnědí. Nakupuje se ve velkém, nešetří se a nepřemýšlí. Toto se děje i v některých domácnostech! Většinová společnost si neváží zdrojů, je vrchol, že i to utrpení velkochovných zvířat pak přijde vniveč a nikdo z něj ani nemá užitek, když se vyhodí. Velkochovů může být daleko méně ve prospěch malých farem a ekologického zemědělství. Lidé by si pak potravin vážili úplně jinak a také by jinak jako spotřebitelé přemýšleli. Nicméně lidí je hodně a mnozí se na základě svých degenerativních voleb ničí sami vlastní rukou, v současné době rychleji než kdy dřív. Je to drsné, ale je to přírodní výběr – planeta si poradí totiž i bez lidí. Mnozí za svoje likvidační volby bojují a plameně si je obhajují či šikanují ty, kteří se rozhodli žít již přirozeně! Nedostatku zdrojů při neexistenci nebo aspoň snížení počtu velkochovů není na místě se obávat. Naopak, jejich existence je dlouhodobě neudržitelná.

Argumenty týkající se ceny masa (a dalších živočišných produktů) z ekologického chovu nejsou pádnými argumenty. Je to nakonec o zmíněných prioritách a uvědomění si toho, co je skutečně důležité. Naprostá většina lidí zde má na to kupovat si potraviny v odpovídající kvalitě; pouze si je koupit nechce, peníze utratí jinde (a i tak by mnohým na to ale zbylo…) nebo hledá stále výmluvy, protože se jim (dokud to ještě nějak jde) nechce měnit zažité návyky, hledat nová místa pro nákupy atd. Kde jinde však peníze utratí, do čeho investují, co si radši „dopřejí“ na úkor koupě kvalitních potravin?
Alkohol, cigarety, jakákoli jídla v restauracích (drahá a navíc nezdravá), dovolené a cestování za „zábavou“, nepotřebná kosmetika (opět, ta konvenční kvůli karcinogenům a hormonálním disruptorům narušuje zdraví; to samé se týká mnoha druhů přírodní kosmetiky kvůli obsahu PUFA), průmyslově zpracované výrobky (ve skutečnosti nakonec vyjdou dráž než jídlo doma připravené a škodí zdraví), většina škodlivých suplementů, syntetická farmaka (která si lidé paradoxně kupují nebo nechávají předepsat, aby si „vyléčili“ nemoci způsobené právě nefyziologickou stravou a životním stylem; navíc tyto „léky“ neléčí, ale pouze potlačují symptomy, neřeší příčinu a další obtíže na základě biochemických procesů nadále rozvíjejí) a další položky. Neváhají také škodlivým způsobem utrácet tisíce až desetitisíce za domácí zvířata – za degenerativní stravu vedoucí dříve či později k obtížím (jakékoli granule a konzervy), vakcíny, návštěvy u veterinářů (když by se tomu dalo v naprosté většině případů – kromě šití ran či akutní otravy – vyhnout).

Je to každého věc a svobodná volba, zda si koupí vejce z klecového chovu a běžné velkochovné mléko nebo naopak bio mléko, mléko z farmy a domácí/bio vejce? Při uvědomění si všech zásadních negativ, jaké velkochovy pro zdraví (nejen) lidí přináší, je jasné, že tyto „svobodné volby“ mají dopady nejen na onoho jedince, ale i na jeho okolí a blízké (kteří se pak musí později potýkat s jeho obtěžující zdravotní neschopností, což více řešíme v článku „Co je extrém, co je normální“). A také to má dopad na zvířata, která si vybírat nemůžou. Kvůli těmto rozhodnutím z pohodlnosti, ignorance a nevědomosti trpí úplně zbytečně řada dalších živých tvorů, kteří za celý život neviděli slunce, neproběhli se venku, mnohdy prožijí život v bolesti a stísněni ve špíně na minimálním prostoru, krmeni neodpovídající a pro ně nepřirozenou potravou, ošetřování chemikáliemi. Kvůli těmto svobodným rozhodnutím trpí také celá lidská společnost. Velkochovy a praktiky konvenčního zemědělství i v rámci rostlinné výroby jsou ekologickou zátěží a drancují životní prostředí, ve kterém vše se vším souvisí. Těm stále teď neuvědomělým lidem se jistě také nebude v budoucnu líbit, až nebudou mít dostatek vody, poživatelných potravin (kvůli stále většímu užívání syntetických atb, hnojiv, pesticidů, herbicidů, nevhodných krmiv, zabírání půdy obilovinami) a prostoru, kde žít. To si pak totiž už nekoupí vůbec nic, to už tu vůbec nebudou. Teď si však „svobodně volí svoje priority“… Když jsme u svobody: nevidím nic totalitnějšího, než jsou právě současné velkochovy, koncentrační tábory pro zvířata.

Klientům a známým potom radím: kvalitní maso a živočišné produkty z odpovídajících zdrojů by měly být prioritou č. 1, co se týče stravy, pokud volíte, kde peníze utratíte a máte opravdu omezený rozpočet. Potom přicházejí na řadu všechny další, tedy rostlinné potraviny – ideálně bio/z ekologického zemědělství nebo z domácí produkce neošetřované škodlivými syntetickými chemikáliemi. Pokud máte možnost v rámci potravin i mimo živočišné produkty kupovat také vše v bio kvalitě nebo mít je z domácí zahrádky, výborně. Dopad na zdraví je opět větší, než si mnozí myslí… Glyfosát (Roundup), další pesticidy, herbicidy, insekticidy a syntetické chemické, toxické látky působí výrazně negativně na mnoha tělesných úrovních. Jejich množství a vliv se dlouhodobě kumuluje a sčítá.

Konejte v rámci rostlinných potravin tak, jak je to ve vašich možnostech (ale nezapomeňte vždy zvážit priority...). Co opravdu nemůžete koupit nebo sehnat třeba z logistických důvodů v bio kvalitě (a přitom to nutně potřebujete nebo se jedná o prospěšnou/podstatnou potravinu s ohledem na zdraví a vaši zdravotní situaci), tak zvolte „nebio“. Dobrým kritériem pro zvážení je frekvence a množství: zaměřit se v bio kvalitě především na ty potraviny, které jíte velmi často (denně nebo několikrát týdně, příkladem u mnohých mohou být naše oblíbené druhy ovoce, 100% pomerančový džus, brambory, mrkev, bílá rýže) nebo ve větším množství. Více o pesticidech používaných v zemědělství, jejich vlivu na zdraví a další, praktické informace najdete v článku Strava podporující zdraví metabolismus.

Je bio certifikace podvod?
+ pokrytci kritizující systém, kteří ho nevědomky tvoří

Certifikované bio není čistě grass-fed a nejkvalitnější zdroj živočišných výrobků, ale splňuje to, co oficiálně slibuje (neužívání pesticidů, antibiotik a farmak, lepší podmínky k životu – větší prostor uvnitř, kromě obilí krmení také částečně přirozenou stravou, pobyt po vyhrazenou dobu venku). Stále je mnohem lepší, než konvenční velkochov s atb, hormony, pesticidy, výhradně nepřirozenou stravou, PUFA tuky a utrpením zvířat. Stejně tak zde jsou malé farmy, kdy farmáři nemají peníze na bio certifikaci, výrobky prodávají za pěkné ceny a zvířata se tam mají mnohdy ještě lépe než v certifikovaných chovech (např. jsou jen grass-fed a více venku, nedokrmované vůbec obilím/sójou na rozdíl od velkých bio chovů a taktéž bez pesticidů, atb a někde i vakcín).

U oficiální bio certifikace fungují kontroly a pokud je pochybení, dotyční dostanou tučné pokuty. Proto si taky na to orgán zřídili a vůbec celou oficiální bio certifikaci – moc rádi si vyberou peníze navíc od těch, kteří by to nedodržovali. Někdy „autority“ fungují. Potvrdilo se mi to i u konkrétního případu, který jsem popisovala na FB v příspěvku „Je bio podvod?“. Obrátila jsem se s ním na ČOI a ti to předali MZ a jejich oddělení, které na bio certifikaci dohlíží, ochotně na můj podnět jednali a angažovali do toho několik svých lidí. Bio není automaticky podvod, jak mnozí „zasvěceně“ roztrubují a minimálně splňuje to, co tedy se pod oficiální certifikací deklaruje. Tito samí lidé si pak jdou pohodlně, pokrytecky a nechutně (pro mě neakceptovatelné chování) koupit velkochovné živočišné výrobky, protože „je to přeci jedno“. Pro mnohé to je výmluva z lenosti opustit zažité degenerativní návyky a proč nezačít žít fyziologicky a normálně: „No jo, tak to radši teda budu vegan – nic se nedá jíst! Všichni jsou zločinci a nepřátelé!“ nebo „Budu kupovat velkochov, protože vše je podvod!“ …a pak se jdou zase (ne)vesele ládovat velkochovnými živočišnými potravinami, PUFA tuky, lepkem a různými šmakuládami, na které jsou zvyklí ( a na které taky zbytečně předčasně zemřou a kvůli kterým již jsou nebo budou v průběhu života nešťastní a nezdraví fyzicky a psychicky).

Nikdy nepochopím to, že lidé kupují bez váhání velkochovné mléko, vejce, maso a výrobky z nich, za kterými stojí obrovské, neakceptovatelné a naprosto zbytečné utrpení zvířat. To se pak navíc ve všech ohledech podepisuje na jejich zdraví (viz faktory zmíněné již výše) a na prostředí, ve kterém všichni žijeme. Navíc to ignorují dokonce na tak zbytečných výrobcích jako je zmrzlina, uzeniny, různé „pochutiny“, ve kterých jsou mléko, vejce a maso z velkochovu.
K pláči jsou pak lidé, kteří se považují za „proti-systémové“, na systém si stěžují, řeší různé agendy (kovidnictví apod.) a vedle toho systém každodenně podporují a utváří – právě nákupem živočišných produktů z velkochovu, pojídáním dalších nefyziologických potravin, chozením k nemocníkům, když je to tzv. „už vážné!“, praktikováním „alternativ“, které nejsou lepší než to nemocnictví v rámci mnoha potravin i postupů, krmením granulemi, konzervami a „běžnými“ chemikáliemi jako jsou vakcíny, syntetická antiparazitika/antibiotika atd. svoje domácí zvířata… Neznají a ani (zatím) nechtějí znát základy fyziologie, na které vše začíná, končí a co taky jediné je zárukou života v kondici a nezávislosti na komkoli a čemkoli. Mnozí to vědět a dělat správně fyziologicky pak chtějí – klasicky až když je téměř pozdě a jsou na svém zdravotním dně. Někteří budou škodit až do konce života sobě i okolí a nebudou vědět, že jen jejich konání je příčinou jejich utrpení a utrpení jejich dětí, zvířat. Úplně stejně jako ti, které tito „proti-systémáci“ kritizují. Jenže doba se svými fyziologicky škodlivými stresory přitvrdila a jak vidíme všude okolo, času na otálení již moc není.

Tipy na vhodné skladování a zpracování masa

Užitečné rovněž je, se naučit s masem zacházet. Možná již tak činíte, je to pro vás rutina nebo možná zatím ne. Souvisí to také úzce s již zmíněnými financemi, s možností střídat každý den maso co se týče různých částí a druhu zvířete (nechceme neustále jen svalové části masa a neustále jen např. kuře po celý týden, jak již bylo vysvětleno), ale i se zdravím z hlediska bakterií a tvorby histaminu.

Když nakupujete maso, tak je výhodné si vždy syrové maso ihned naporcovat na jednotlivé porce podle množství, které budete příště u vaření potřebovat a dát zmrazit. (Jednu porci z tohoto balení si můžete uvařit pro konzumaci ihned nebo porci na další den). Takto vám z každého nákupu vznikne postupně pestrá nabídka v mrazáku a vy si každý den můžete dát jiný druh/část masa. Lze také z čerstvého uvařit najednou více porcí kompletního jídla a to si dát hotové zamrazit.
Nevhodné je uvařit najednou velký kus masa, uskladnit ho v lednici a potom ho každý den po celý týden jíst (nebo několik dní za sebou). Pokud přeskočíme subjektivní fakt, že jíst to samé pořád několik dní za sebou nebo několikrát denně není chutné, tak také opomíjíme střídat živočišné výrobky (druhy, části), maso nám i může připadat „dražší“ (koupíme dražší část a potom ji pořád dokola jíme – místo střídání různých druhů za různé ceny, které máme uskladněné v mrazáku) a především to není zdravé z hlediska nárůstu bakterií a tvorby histaminu. Jedním z důvodů, proč lidem není po mase dobře, může být právě nevhodné nakládání s ním.

Čím déle je maso od porážky zvířete (tedy čím starší je syrové), čím déle leží syrové volně na vzduchu, ale také čím déle leží už uvařené uskladněné v lednici, tím více obsahuje bakterií produkujících nadbytečné množství histaminu. S takovým množstvím histaminu může mít náš organismus práci se vypořádat a může se to projevit mnoha způsoby s ohledem na celkové zdraví i jak se po jídle momentálně cítíme. V potravinách bohatých na (živočišné) bílkoviny se bakterie množí velmi rychle, histamin narůstá (u ryb velkou rychlostí) a lidem je potom z masa zbytečně špatně, aniž by věděli proč, nebo u nich vzniknou různé další nežádoucí symptomy. Obzvlášť pokud jsou díky neefektivnímu metabolismu a neadekvátní imunitě na histamin citlivější a hůře ho odbourávají**. Zmrazením se proces tvorby bakterií produkujících histamin pozastaví. Nízkotučné mořské ryby a mořské plody jsou v ČR nejvhodnější kupované již zmražené (mražené na moři) nebo kupujeme co nejčerstvější sladkovodní a s ohledem na obsah PUFA, jak bylo vysvětleno. ** Pozor, řešením není vyřadit potraviny, které jsou na histamin dle tabulek bohaté a zároveň jsou fyziologicky prospěšné (např. játra, krevety). O přístupu k histaminu a imunitním reakcím, se dočtete v tomto článku v pasáži o alergiích a ekzémech. 

Pokud vaříte více porcí jídla najednou, než se zrovna chystáte sníst (především obsahujícího živočišné bílkoviny), tak doporučuji uskladňovat ho v lednici maximálně na druhý den (ryby a játra jíme ale ideálně ihned po úpravě). Zbytek je vhodnější zmrazit nebo zmrazit maso ještě syrové.

Syrové maso, kosti a vnitřnosti pro psy a kočky – naprosto nezbytné!

Kočky a psy potřebují také rozmanitou živočišnou stravu, která dělá šelmu šelmou. Převahu jejich stravy tvoří syrová (přemražená) svalovina, potom to doplňují vnitřnosti (játra, srdce) a syrové kosti kvůli nezbytným živinám (syntetické minerály a vitamíny v průmyslové stravě ani suplementy to nenahradí!). Kosti, pokud zvíře bylo poškozeno velmi granulemi/konzervami a neumí zatím správně kousat nebo nemůže kousat, nahradíme práškem ze sušených vaječných skořápek kvůli nezbytnému přirozenému vápníku (recept je v e-booku) + kolagenem. I levné velkochovné maso a výhodně koupené maso z BARF obchodů je lepší, než granule a konzervy. Pozor na tučné ryby a drůbeží kůže kvůli PUFA a u koček na přidané sacharidy v BARF balíčcích. Pes k tomu může na rozdíl od kočky ještě sacharidy/cukry, ale jen z určitých lépe stravitelných zdrojů a neměly by převažovat nad živočišnou složkou. Pořád je to šelma. Kočka je na rozdíl od psa výhradní masožravec. Neumí trávit sacharidy a vlákninu (granule/konzervy, mléko, zelenina, ovoce, zelené suplementy), nemá na to enzymy. (Nejen) trávicí trakt jí to velmi poškozuje a snižuje také žaludeční kyselinu. 

Granule a konzervy (jakékoli vč. těch „speciálních“ a „grain-free“) jsou destruktivní a příčinou obtíží a předčasné smrti také z mnoha důvodů. Obsahují vždy karcinogenní, alergenní, toxické, oxidující PUFA omega-3 a o-6 a přidané škodlivé a nevyužitelné syntetické vitamíny/minerály. Je zde nedostatek dobře využitelný živin (kvalitních bílkovin, vitamínů/minerálů). Pro kočky je zde vždy příliš nestravitelné vlákniny a sacharidů. Samotný způsob zpracování – extruze dělá z granulí pro šelmu nevýživnou, nestravitelnou hmotu. Je to vysoce průmyslově zpracovaná  potravina – možný výskyt škodlivých látek neuvedených na obalu, jako je to běžné v lidském junk-foodu. Granule a konzervy také nedokážou nikdy zajistit zdravé zuby a kosti (o tom více v poslední kapitole článku o zubech a kostech, kde se taky dozvíte, co dělat, když zvíře nedokáže zatím dobře kousat kosti, protože je poškozeno průmyslovou stravou.
Někdy také přirozenou stravu zdánlivě odmítá, protože je závislé na PUFA obsažených v granulích a konzervách (vážou se na opioidní receptory v mozku) a další látky. Lze (a pro zdraví musí jít) to zvíře ale odnaučit, když je vůle to změnit. Musíte přestat granule a konzervy dávat, jinak je bude jako „závislák“ stále vyžadovat + existují fígle na rozjedení a přechod k přirozené stravě. Případně mě můžete kontaktovat a nebo si také pořídit e-book.
O tom, jakou metabolickou katastrofu pro zvířata představují granule/konzervy a k tomu navíc nefiltrovaná kohoutková voda se dočtete v jedné z kapitol článku Pití vody: kolik a jakou. Věnujeme se tam i dalším vhodným versus nevhodným faktorům mimo stravu.