Pro někoho „snobárna“, ve skutečnosti však mořský poklad (zdroj cenných a nezastupitelných živin). Ústřice v pro-metabolickém přístupu.
V článku se dozvíte informace nejen k sušeným ústřicím:
* Úvodní slovo; o (ne)suplementování mikroživin
* Proč nejsou ústřice nadbytečný „luxus“, ale jsou zdrojem cenných a nezastupitelných živin.
* Kam je zařadit v pro-metabolickém přístupu; co dalšího je nutné pro efektivní metabolismus
* Co z ústřic dělá metabolickou, hormonální a imunitní podporu.
* Čerstvé versus sušené ústřice (dostupnost)
* Pro koho jsou, jak je užívat
* Zda můžou ústřice domácí ZVÍŘATA (kočky, psi, potkani, slepice, ptáci…)
* Co dělat, když máte alergii/intoleranci mořských plodů
* NOVÉ informace o podceňovaných mikroživinách (zinek, měď, B3/niacinamid, selen) a jejich vlastnostech (včetně přímé podpory ŠŽ, produkce T3, progesteronu a testosteronu, regulace nebezpečného železa, prospěšnosti NAD+, ochrany před poškozením jódem, úpravy imunity, zdraví kůže, zvýšení libida, opravy buněk a produkce ATP, ochrany před PUFA, využití glukózy buňkami atd.!)
* EXTRA: s čím ještě ústřice pomáhají; účinky ústřičných peptidů (oxidační stres, rakovina, KVO a srážlivost krve, patogeny)
* Proč ústřice Wolfino
Úvod; suplementace mikroživin
Ústřice je mořský měkkýš, jehož masitá část je chráněna vápnitou skořápkou (lasturou) složenou ze dvou částí. Ústřice nejsou jen luxusem pro nóbl společnost, stejně tak látky v nich nejsou jen starodávným afrodiziakem. Ústřice jsou významným zdrojem zinku, selenu, mědi, jódu, vitamínu B3 a dále také hořčíku, B12 a pro-hormonu D. Proto podporují imunitní systém (adekvátní imunita je obrana proti patogenům/infekcím, zánětům, nepřítomnost alergií/ekzémů), reprodukční zdraví, ochranu buněk před poškozením, psychiku a zdraví mozku (nervová soustava), produkci kolagenu, normální stav nehtů, vlasů a pokožky (obnova kožních buněk), pomáhají regulovat krevní cukr a metabolismus makroživin, zvýšit libido (testosteron a dopamin). Přispívají k normální činnosti štítné žlázy a tím i efektivnímu metabolismu.
Zmíněné mikroživiny (vitamíny a minerály) nedoporučuji suplementovat lidem ani zvířatům (!) v populárních doplňcích stravy (syntetické a taky rostlinné formy) a nebo syntetické formy přidané v produktech (v různých potravinách pro lidi, granulích, konzervách, krmných směsích pro zvířata…). Jedná se o jiné látky než ty, které najdete v přirozených živočišných zdrojích a organismus je neumí dobře využít. Proto jejich suplementace není řešením ničeho a může být nejen zbytečná, ale přímo nebezpečná.
Maso ústřic obsahuje také množství bioaktivních peptidů (sloučeniny aminokyselin – stavebních kamenů bílkovin), které mají pozoruhodné účinky na organismus a vliv na zvrácení patologických procesů.
Ústřice v pro-metabolickém přístupu – proč, jaké, pro koho?
Nedílnou součástí pro-metabolické, tedy fyziologicky odpovídající stravy a přístupu ke zdraví jsou vedle vhodných druhů sacharidů („paliva“ pro efektivní metabolismus) také živočišné výrobky, které jsou bohaté na pro tělo dobře využitelné (biodostupné) živiny. Jedná se jak o zdroje bílkovin, tak právě i o zdroje nezbytných živočišných vitamínů a minerálů: bio nebo grass-fed játra, bio vejce (zejména žloutky), bio/grass-fed kravské nebo kozí a ovčí mléko a mléčné výrobky. A vedle nich to jsou také ústřice, krevety a jiné mořské plody s vysokým obsahem mikroživin a zároveň nízkým obsahem PUFA (polynenasycených mastných kyselin omega-3 a o-6, viz níže) na rozdíl od tučných chladnokrevných ryb. Mají také málo aminokyselin jako je tryptofan, cystein a metionin, které působí v nadbytku pro-zánětlivě a antimetabolicky.
Krevety nejíme minimálně 1 – 2x týdně, abychom byli „hogo fogo“. Stejně jako jíme játra kvůli nanejvýš důležité mědi a retinolu, tak krevety či ústřice vyhledáváme zejména proto, že obsahují především zinek, selen, měď a B3 – o jejich důležitých i zajímavých funkcích se dozvíte ještě níže.
Čerstvé ústřice se ve středu Evropy shání obtížně, a pokud se k nim dostanete, tak jejich „čerstvost“ může být poměrně riskantní. Proto nám je na talíři nahrazují většinou mražené krevety (bez konzervantů), které k nim mají nejblíže. Krevet se také více najíte a lze je považovat i za zdroj bílkovin, kterých mají na 100 g více než ústřice. Čerstvé ústřice, pokud si je dáváte, nelze považovat za dostatečný zdroj bílkovin (mají jen okolo 7 – 9 g bílkovin na 100 g), bereme je tedy jako doplnění mikroživin.
Krevety z pohledu na obsah mikroživin ústřice přebít nedokážou. A zde se otevírá prostor právě pro mrazem sušené ústřice, které mohou splnit funkci toho nejlépe vstřebatelného multiminerálního a vitamínového suplementu! Ideálně se tak doplňují s játry (nejlépe grass-fed hovězími či od zvířat aspoň převážně pasených venku a z bio chovu). Zdroj ústřic je také důležitý – měly by být získávány čerstvé z co nejčistších vod. Mnoho značek konzervovaných ústřic a některých suplementů pochází z pochybných zdrojů.
Ústřice jsou ideální pro všechny KDO: nemají pravidelný přístup k čerstvým ústřicím, chtějí navýšit zinek a další vzácné živiny (selen, měď, zinek, B3) a nestačí jim 1-2x týdně porce krevet, jejich zdravotní stav vyžaduje významnější navýšení zmíněných mikroživin apod.
JAK jíst mrazem sušené ústřice v kapsli? Ideálně s jídlem nebo těsně po jídle. Kapsle ústřic Wolfino je z želatiny, může se trávit lépe než rostlinná celulózová kapsle. Případně lze ústřicový prášek z kapsle vysypat.
Sušené ústřice v prášku doplňují pro-metabolickou stravu, která zohledňuje fyziologii organismu! Nenahrazují ji. Nezapomeňte, že pro efektivní metabolismus jsou nezbytné: ▪dostatečný příjem energie (kcal) z určitých zdrojů dobře stravitelných sacharidů a také adekvátní příjem kvalitních živočišných bílkovin, ▪přiměřené množství nasycených tuků, ▪eliminace PUFA omega-3 a omega-6 (druh degenerativních, oxidujících, estrogenních, karcinogenních, pro-diabetických, imunitu potlačujících a metabolismus tlumících tuků; přičemž omega-3 mají v teplokrevném těle vlastnosti ještě silnější než o-6), ▪eliminace lepku, ▪antinutrientů a nadbytku vlákniny z některých rostlinných potravin, ▪vyřazení nevhodných suplementů. To jde ruku v ruce s důležitostí přijímat mikroživiny, které jsou pro tělo dobře využitelné (vitamíny a minerály z živočišných potravin).
Kdo další ještě může ústřice?
Maso ze sušených ústřic mohou teoreticky i domácí masožravá zvířata (kočky, psi, potkani, ptáci, slepice…), když se jim vysype část kapsle do jídla. Ale prakticky je to zrovna pro ně možná ono „hogo fogo“ 🙂 a nadstavbová položka. Dostatek živin totiž dokáží zvířata získat z výhradně přirozené stravy pro jejich živočišný druh a při eliminaci škodlivin, které se dnes zavedly bohužel téměř jako norma (jakékoli granule/konzervy, chyby na domácí stravě a na dnes rozšířené podobě BARF u koček a psů; granule, obiloviny, sója a semena pro slepice, další ptáky a potkany atd.). Mrazem sušené ústřice však mohou sloužit jako extra doplnění zmíněných živin zejména při některých vážnějších zdravotních obtížích (vedle správně nastaveného základu v rámci krmení a faktorů mimo stravu a vedle nadstavby v podobě účinných, léčivých látek).
TIP: Poprášení jídla práškem ze sušených ústřic se používá také jako jeden z mnoha tipů pro přechod u koček a psů zpět na přirozenou stravu z granulí a konzerv (na kterých zvířata bývají závislá) a nebo pro rozjedení při určitých typech nechutenství. Sušené ústřice v prášku jsou pro mnoho zvířat totiž velmi chutné, aromatické a ještě tak získají živiny navíc.
O fyziologicky přirozené stravě pro jednotlivá zvířata se bavíme více v příspěvcích na FB, v článcích zde na webech (součást mnoha článků), Pro-metabolickém podcastu (v popisku pod videem je u zvířecích témat obrázek tlapek), e-booku pro zvířata či konzultacích s jeho majiteli.
Co když máte alergii/intoleranci mořských plodů?
Zatím ústřice (či krevety) nejezte. O to větší důvod máte jíst alespoň játra, další
multivitamín a multiminerál v řadě bohatý zejména na měď, retinol a další živiny (ústřice a krevety však játra plně nezastoupí, není to z hlediska živin to samé a kvůli železu a některým aminokyselinám jako je tryptofan, cystein a metionin se jimi nechceme úplně přejídat). Nicméně to není o vysazení výživné potraviny jakou jsou krevety/ústřice navěky kvůli „alergii“ či „intoleranci“ (respektive kvůli neadekvátní imunitní reakci a/nebo neschopnosti odbourávat normálně histamin a/nebo nadměrnou produkci histaminu), ale je to o řešení příčiny fyziologickým přístupem ke zdraví. Chceme řešit to, proč netolerujeme přirozenou potravinu, nikoli se tomu přizpůsobovat (a nevědomky si tak zdraví nadále poškozovat absencí živin a přítomností nevhodných látek).
K tématu doporučuji článek o alergiích a ekzémech. Je tam kapitola k (auto)imunitním obtížím, jak to vzniká a proč cestou není vyřazování fyziologicky vhodných potravin a lidé se pak točí v bludném kruhu. Souvisí to úzce s neefektivním metabolismem/štítnou žlázou, vysokými stresovými hormony a se stavem trávicího traktu, zejména střeva. Postupem času začněte doposud ony problematické, avšak fyziologicky vhodné a výživné potraviny (teď v našem případě ústřice, krevety) zařazovat v malých množstvích a zjistíte, že je tu tolerujete lépe s tím, jak se vám uzdravuje metabolismus, imunita a trávení díky komplexnímu přístupu ke zdraví. Jaké faktory vedou k efektivnímu metabolismu a jaké je potřeba naopak vyřadit z pohledu na naši fyziologii a jak tělo funguje, řešíme stále na EliHealth v článcích, příspěvcích, podcastu a e-booku.
O jaké přirozené a pro tělo dobře využitelné živiny nám v ústřicích jde?
Patří k nim zejména:
ZINEK*. Podílí se na více než 300 enzymatických funkcích/reakcích v těle. Má vliv na imunitní systém, obnovu buněk, hojení ran a produkci energie. Působí jako antivirotikum. Nedostatek zinku snižuje enzym 5´-deiodináza, který je potřeba pro konverzi hormonů štítné žlázy. Receptory hormonu trijodtyroninu (T3) potřebují zinek k tomu, aby se T3 stala biologicky aktivní pro organismus.
Zinek pomáhá správnému využití vitamínu A (retinolu), který je zásadní pro produkci hormonů (jako je progesteron, testosteron). Zinek je potřebný pro zdraví prostaty u mužů (a ejakulaci), pro produkci testosteronu u mužů i žen, je inhibitorem aromatázy (chrání také před nebezpečnou a bohužel běžnou estrogenovou dominancí!). Nedostatek zinku a nízký testosteron u mužů brání optimální tvorbě spermií. U žen má vliv hlavně na produkci progesteronu a taktéž ovlivňuje libido a hormonální rovnováhu. K tématu doporučuji článek o estrogenu a progesteronu.
Zinek je důležitý pro zdraví kůže, nehtů a vlasů; stimuluje produkci kolagenu. Je důležitý pro hojení ran.
* Syntetický zinek nechceme, je pro organismus obtížně využitelný a jeho izolovaná suplementace vede k deficitu mědi (zvyšuje její spotřebu).
MĚĎ. Reguluje železo a pomáhá správnému transportu železa v těle. Nedostatek mědi vede k nadbytku železa v tkáních, kterým dnes trpí většina lidí, kteří se na to nezaměřují. Toto platí nezávisle na krevních testech, které poskytují v tomto ohledu zkreslené výsledky a mají nic nevypovídající hodnotu, protože lidem vychází nízké hladiny železa v krvi, z čehož usoudí, že je potřeba železo navyšovat různými více či méně škodlivými způsoby. Problémem je u nich ovšem hned vedle neefektivní štítné žlázy právě nedostatek mědi, která železo reguluje a nikoli nedostatek železa. Nadbytek železa (uloženého v tkáních) je problém, protože se váže na PUFA a estrogen, společně oxidují, poškozují tkáně, zamezují produkci energie… Proto je důležité mít v jídelníčku přirozené a dobře využitelné zdroje mědi – ústřice, krevety a játra.
Měď hraje roli v produkci ATP (buněčné energie) v mitochondriích. Měď má vliv na imunitu: pomáhá tvořit DAO enzym, který odbourává histamin (v nadbytku prozánětlivý, stresový faktor). Napomáhá tvorbě bílých krvinek v kostní dřeni (obrana proti patogenům a infekcím z nich).
Vitamíny skupiny B v přirozené formě. Například B3 – NIACIN v jeho dobře využitelné formě – se účastní opravy a růstu buněk (vč. kožních buněk, kdy pomáhá při řešení kožních obtíží). Je nezbytný pro normální funkci nervového systému; hraje roli při tvorbě myelinu, který obklopuje nervová vlákna a pomáhá v přenosu nervových impulsů (pomáhá v prevenci a léčbě neurodegenerativních onemocnění a neurologických obtíží). V neposlední řadě B3 hraje roli v produkci energie v buněčných mitochondriích a je tedy velmi důležitý pro funkční metabolismus.
Z B3 se vytváří jeho aktivní forma NIACINAMID pomocí střevních bakterií za předpokladu, že je náš trávicí trakt v pořádku. Niacinamid má řadu významných benefitů pro metabolismus, některými je nazýván jako klíčová látka pro efektivní metabolismus a produkci energie. Je prekurzorem pro NAD+, což je molekula ve všech živých buňkách, která hraje stěžejní roli v přeměně jídla na energii, opravě poškozené DNA, zlepšuje zdraví buněk a prodlužuje jejich životnost. NAD+ se snižuje s věkem (po 60. roce věku až o 50 %), konzumací alkoholu, PUFA, elektrosmogem (EMFs), rentgenovým zářením a CT, ponocováním a nadmírou stresu.
Niacinamid chrání před uloženými PUFA v tkáních: tím, jak zvyšuje NAD+, tak zamezuje uvolňování uložených PUFA z tkání do krve (ve formě volných mastných kyselin). Tím pomáhá předcházet oxidativnímu poškození a také pomáhá snižovat volné mastné kyseliny v krvi a využívat cukr/glukózu buňkami pro produkci energie (vysoká hladina volných mastných kyselin v krvi v podobě PUFA uvolněných z tkání je jednou z příčin IR a cukrovky; volné mastné kyseliny brání vstupu glukózy do buněk a tak zůstává vysoká hladina cukru v krvi. Diabetici mají většinou málo B3/niacinamidu. Snížení volných mastných kyselin zlepšuje spalování glukózy na energii = zefektivňuje metabolismus). Niacinamid pomáhá také chránit mozek před degenerací a stárnutím.
SELEN. Je důležitý pro funkci štítné žlázy a je potřebný pro konverzi neaktivního hormonu T4 na aktivní T3; chrání ŠŽ před poškozením nadbytkem jódu*; má velký vliv na efektivní metabolismus.
* Nadbytek JÓDU štítnou žlázu poškozuje. Jód nechceme suplementovat nebo jíst sůl se syntetickým jódem. Jódu je na pro-metabolické stravě dostatek (bílé nízkotučné ryby, mořské plody, mléko a mléčné výrobky). Hlavní příčinou utlumené štítné žlázy není v současné společnosti nedostatek jódu! Jsou to lepek a antinutrienty (bránící mj. vstřebávání živin), PUFA tuky, obecně nevhodná, nefyziologická potrava a další stresové faktory mimo stravu, o kterých se na EliHealth stále bavíme.
Selen chrání mimo jiné před poškozením PUFA – což neznamená, že byste měli v jejich konzumaci pokračovat, když vedle nich budete jíst zdroj selenu. Pomáhá spíš se škodou, kterou už jsme si jedením a používáním PUFA způsobili.
EXTRA: s čím ještě ústřice pomáhají
Bílkovina z masa ústřic se rozkládá na velké množství bioaktivních peptidů. Množství studií popisuje jejich antioxidační, protirakovinové*, imunomodulační, antimikrobiální, antivirotické, antimykotické, protizánětlivé, antikoagulační/antitrombotické**, krevní tlak optimalizující, energizující a osteogenní účinky. Peptidy z ústřic mohou také zlepšovat učení a paměť, aktivitu enzymu acetylcholinesteráza (acetylcholin je neurotransmiter a neuromodulátor), sexuální funkci a také potlačují ACE (angiotenzin konvertující enzym, který štěpí angiotenzin I na angiotenzin II, což vede k zužování cév). Mimo to některé studie poukazují na bioaktivní účinky látek nacházejících se taky ve skořápce ústřic včetně protizánětlivého, antimikrobiálního, antimykotického účinku (zejména kalcium oxid, kalcium hydroxid = vápenatý prášek z ústřičných skořápek např. může prodlužovat trvanlivost potravin jako konzervant, může mít využití v kosmetice a různých průmyslových odvětvích).
*Řada sloučenin a peptidů z masa různých druhů ústřic vykazuje významné antioxidační účinky. Nedávné studie prokázaly, že tyto peptidy inhibují růst rakovinných buněk a zároveň mají nízkou toxicitu. Jedna z in vivo studií hydrolyzátů oligopeptidů z ústřic ukázala potlačení růstu sarkomu na agresivní buněčné linii S180 pocházející z myší. Další uvádějí například protirakovinnou aktivitu peptidů ve vztahu k aminokyselinám jako je methionin a tryptofan. Ústřičný peptid HFNIGNRCLC pak způsobuje apoptózu buněk rakoviny prostaty, prsu a plic, ale nikoli normálních jaterních buněk. Peptid SCAP1-LANAK izolovaný z ústřic vykazoval protinádorovou aktivitu proti lidským buněčným liniím karcinomu tlustého střeva.
**Ústřice mohou pomáhat proti kardiovaskulárním obtížím, při kterých se nejčastěji vyskytuje zvýšená krevní srážlivost a trombózy. Nedávné studie prokázaly také antikoagulační (protisrážlivý) efekt peptidů z ústřic. Z ústřic byly izolovány antitrombotické peptidy DFEEIPEEYLQ and LSKEEIEEAKEV, přičemž první z nich vykazuje potlačování trombinu (aktivovaná forma koagulačního faktoru II) včetně oddálení aktivity tromboplastinu (faktor klíčový pro spouštění procesu srážení krve). Vedle toho LSKEEIEEAKEV interaguje s trombinem skrze „solný můstek“ zahrnující interakci různých aminokyselin. Ostatní peptidy jako je TARNEANVNIY a P-3-CG také vykázaly antikoagulační účinky. P-3-CG inhibuje vazbu fibrinogenu (koagulační faktor I, prekurzor aktivního fibrinu*) a trombinu, čímž snižuje srážlivost.
Pozn.: „Fibrin je aktivní forma koagulačního faktoru I. Vzniká proteolytickým působením trombinu na fibrinogen (neaktivní forma koagulačního faktoru I). Trombin štěpí fibrinogen na fibrin-monomer a malé fibrinopeptidy, které nemají koagulační aktivitu. Molekuly fibrin-monomeru poté spontánně polymerizují, čímž vznikají fibrinová vlákna, která tvoří základ krevní sraženiny.“ (WikiSkripta).
Proč ústřice Wolfino?
Na základě právě uvedených faktů a souvislostí je jasné, proč jsou ústřice cennou
potravinou – zdrojem dobře využitelných minerálů a vitamínů v přirozené podobě. Mají vysokou biodostupnost (využitelnost pro tělo). Látky v nich působí synergicky a zachováváme tak rovnováhu mezi mikroživinami na rozdíl od nepřirozených a škodlivých syntetických forem (suplementů) a rostlinných zdrojů. A protože čerstvé ústřice není vůbec snadné u nás sehnat v potřebné kvalitě, tak jsem se rozhodla jít ve spolupráci s Wolfinem po bio a fairtrade kokosovém oleji (králi mezi nasycenými tuky) a po grass-fed kolagenu (pro-metabolickém princi mezi bílkovinami) taky do mořského pokladu – mrazem sušených ústřic z Pacifiku. Stejně jako kokosák a kolagen, tak i ústřice může pro svoje zdraví využít prakticky každý a o to více, pokud žije pro-metabolicky (viz článek výše). Sušení mrazem znamená zachování živin.
Chcete navýšit cenné mikroživiny ve svém pro-metabolickém jídelníčku? Pokud neseženete čerstvé a kvalitní syrové ústřice, tak jsou nejlepší alternativou mrazem sušené ústřice Wolfino:
- Ústřice Wolfino obsahují dvojnásobné množství suroviny v jedné kapsli oproti konkurenci! Přesto je cena srovnatelná.
- Kapsle je z želatiny = má lepší stravitelnost než rostlinná celulóza.
- Vysoký obsah selenu oproti konkurenci (selen je potřebný pro konverzi hormonu štítné žlázy T4 na aktivní T3 = efektivnější metabolismus; chrání před poškozením PUFA tuky a poškozením jódem!).
- Vyšší hodnoty dalších vzácných živin (např. měď, B3).
- Obal je ze skla.
Více o zmíněných tématech a pro-metabolickém přístupu ke zdraví u lidí i zvířat:
- v příspěvcích na Facebooku EliHealth
- Pro-metabolickém podcastu
- článcích zde na webech
- e-booku pro lidi
- e-booku pro zvířata
FB upoutávka k němu – motivace


Další informace v mnoha dostupných studiích a článcích, např.:
N. Maurya, „Nutraceutical potential of Oyster“. Research&Reviews: Journal of Food Science and Technology. Volume 10, Issue 1, April 2021.
S. Ulagesan, S. Krishnan, TJ. Nam, YH. Choi, „A Review of Bioactive Compounds in Oyster Shell and Tissues“. Front Bioeng Biotechnol. 2022 Jun 6;10:913839.
FM. Dong, „The Nutritional Value of Shellfish“. Washington Sea Grant publication.Universtiy of Illionois, Urbana, Illinois 2001.
YK. Wang, HL. He, GF. Wang, H. Wu, BC. Zhou, XL. Chen, et al., „Oyster (Crassostrea gigas) Hydrolysates Produced on a Plant Scale Have Antitumor Activity and Immunostimulating Effects in BALB/c Mice“. Mar. Drugs 8, 2010; 255–268.
EA. Peña-Ramos, YL. Xiong, GE. Arteaga, „Fractionation and Characterisation for Antioxidant Activity of Hydrolysed Whey Protein“. J. Sci. Food Agric. 84, 2004; 1908–1918.
SH. Cheong, EK. Kim , JW. Hwang, et al., „Purification of a Novel Peptide Derived from a Shellfish, Crassostrea gigas, and Evaluation of its Anticancer Property“. J. Agric. Food Chem. 61, 2013; 11442–11446.
S. Umayaparvathi, S. Meenakshi, V. Vimalraj, M. Arumugam, G. Sivagami, T. Balasubramanian, „Antioxidant Activity and Anticancer Effect of Bioactive Peptide from Enzymatic Hydrolysate of Oyster (Saccostrea Cucullata)“. Biomed. Prev. Nutr. 4, 2014; 343–353.
S. Cheng, M. Tu, H. Liu, Y. An, M. Du, B. Zhu, „A Novel Heptapeptide Derived from Crassostrea gigas Shows Anticoagulant Activity by Targeting for Thrombin Active Domain“. Food Chem. 334, 2021.
H. Chen, S. Cheng, F. Fan, M. Tu, Z. Xu, M. Du, „Identification and Molecular Mechanism of Antithrombotic Peptides from Oyster Proteins Released in Simulated Gastro-Intestinal Digestion“. Food Funct. 10, 2019; 5426–5435.
G. Dinkov. „Niacinamide may prevent neurodegeneration“. haidut.me/?p=2202
NM Niren. „Pharmacologic doses of nicotinamide in the treatment of inflammatory skin conditions: a review“. Cutis. 2006 Jan;77(1 Suppl):11-6.
L. Rajman, K. Chwalek, DA. Sinclair, „Therapeutic Potential of NAD-Boosting Molecules: The In Vivo Evidence“. Cell Metabolism. 2018 Mar;27(3):529-547.
F. Li, ZZ. Chong, K. Maiese, „Cell Life versus cell longevity: the mysteries surrounding the NAD+ precursor nicotinamide“. Curr Med Chem. 2006;13(8):883-95.
P. Zou, Y. Du, C. Yang, Y. Cao, „Trace element zinc and skin disorders“. Front Med (Lausanne). 2023 Jan 17;9:1093868.
AH. Shankar, A. S. Prasad, „Zinc and immune function: the biological basis of altered resistance to infection“. The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 68, Issue 2, 1998, Pages 447S-463.
PH. Lin, M. Sermersheim, H. Li, PHU. Lee, SM. Steinberg, J. Ma. „Zinc in Wound Healing Modulation“. Nutrients. 2017 Dec 24;10(1):16.
TB. Garner, JM. Hester, A. Carothers, FJ. Diaz, „Role of zinc in female reproduction“, Biology of Reproduction, Volume 104, Issue 5, May 2021, Pages 976–994.
NIH. Health Information > Dietary Supplement Fact Sheets > Copper/Niacin/Selenium/Zinc – Health Professional. ods.od.nih.gov/factsheets/
E. Sgourakis, „Oysters, the natural multimieneral whole food supplement“. saturee.com.au/blogs
Dr. R. Peat, „The Great Fish Oil Experiment. raypeat.com
Dr. R. Peat, různá interview a vybrané články z raypeat.com