Ashtanga jóga – jóga, která má smysl (ale i limity)
- O mém studiu jógy a zkušenostech v této oblasti naleznete více zde na úvodní stránce.
- Jaký je můj aktuální pohled na (ashtanga) jógu a prostředí okolo se dozvíte níže na této stránce.
- Od r. 2021 se věnuji systematicky také kalistenice a funkčnímu silovému tréninku, o kterých chci do budoucna i více psát veřejně. Doporučuji 3. díl Pro-metabolického podcastu Pohyb, trénink, SPORT – je to (vůbec) zdravé? Nešvary ve světě sportu a fitness a novější 12. díl Otázky a odpovědi 4. – pasáž Eliška a CVIČENÍ od minuty 35:58 – 54:35. Případně příspěvky Pohyb, stresová zátěž – sport neznamená zdraví ani hubnutí a také Pohyb, kus mojí cesty + cesta k fyziologicky skvělé kondici pro kohokoli.
Nevíte pro jaký styl jógy se rozhodnout?
Ashtanga jóga je praxe, která má svůj řád (prověřený léty), smysl…a hlavně výsledky.
V minulosti jsem pořádala: individuální i veřejné lekce, kurzy, workshopy (lze uspořádat také ve vašem fitness studiu nebo firmě).
Co je to ashtanga jóga – kde a jak se cvičí – pro koho je vhodná?
Ashtanga jóga je dynamickým stylem jógy (pozice plynou společně s dechem), který na západ rozšířil učitel z indického města Mysore Sri K. Pattabhi Jois a jehož školu zde vedl až do roku 2024 jeho vnuk Sharath Jois (téhož roku zemřel v 53 letech, o čemž jsem také psala příspěvek na FB a o pozadí tamního prostředí, pro mnohé jistě překvapivém…). Z ashtangy se vyvinulo mnoho dnes populárních stylů jógy (powerjóga, vinyasa jóga…), které se staly více či méně volnočasovou aktivitou a často jakousi přijatelnější a snadnější formou praxe jógy pro pohodlnější (myšleno spíše psychicky pohodlnější) populaci.
Tradičně ashtanga vyžaduje pravidelnou fyzickou praxi – šest dní v týdnu (samostatně doma i s učitelem). Je založena na síle, pružnosti i vytrvalosti, které se zlepšují ruku v ruce s trpělivostí, disciplínou a ochotou na sobě pracovat při překonávání (prvotních) fyzických i psychických limitů (např. podrobení se tomu, že člověk cvičí stále neměnný, daný sled pozic, a tak se posouvá v sérii pozic pozvolna dál – systematickým přidáváním pozic, které se na sebe nabalují, postupně buduje celou sérii a zlepšuje se). Vše má svůj význam.
Nedílnou součástí cvičení je práce s dechem (dechová technika ujjayi), tělesnými zámky udržujícími energii (bandhy) a zaměření pohledu do jednoho bodu (drishti) při výdrži v určitých pozicích. To vše přispívá ke koncentraci pouze na současný okamžik, pohyb a k vnímání těla. Důležitým aspektem jsou také silově-dynamické přechody mezi každou z pozic, které zajišťují právě onu provázanost pozic a plynutí celé série bez přerušení. Cvičící je mnohdy ovládnou až po letech praxe ashtangy (jedná se o tzv. proskoky na rukou vpřed a vzad – „jump back“ a „jump forward“). Nejen samotné pozice mohou být tedy jistou výzvou, ale i to, co je mezi nimi 🙂
V klasické lekci ve stylu „mysore“ (většinou 90 min.) cvičí studenti svoji aktuální sérii pozic (=podle svojí úrovně pokročilosti) ve svém tempu a učitel je individuálně opravuje a dopomáhá do pozic podle jejich možností. Další formou je „led class“, vedená lekce, kdy všichni cvičí sérii společně za dohledu učitele, který udává tempo (odpočítává dechy a přechody mezi pozicemi).
Sérií na sebe navazujících pozic je celkem šest, první dvě série však vystačí na několik let nebo i celý život. Skrze náročnou fyzickou praxi s významnými zdravotními přínosy člověk posiluje a formuje tělo, ale především pracuje i se svojí myslí na cestě za vnitřním klidem, trpělivostí, akceptací a uvědoměním, což je konečně cílem všech stylů a cest jógy. Ovšem jak každý po letech zjistí, tak bez fyziologicky správné stravy není možné mít ani dobrou psychiku a energii. Strava ovlivňuje každý biochemický proces v těle a nervový systém/mozek.
Jedinou kvalifikací k praxi ashtanga jógy je odhodlání cvičit, „objevit se“ na podložce co nejčastěji a odvaha změnit svoje zažité fyzické i mentální stereotypy. Pattabhi Jois říkával, že ashtanga je tu pro všechny lidi, staré, mladé, tlusté, hubené – jenom ne pro líné 🙂
Můj osobní a aktuální pohled na prostředí jógy + já a cvičení:
Na svojí první lekci jógy jsem byla již ve 14 letech se svojí mámou, která to navrhla jako kompenzaci po letech (sportovního) aerobicu a lyžování. Seriózně jsem se jógou začala zabývat v 18 letech, kdy jsem získala certifikát instruktor power jógy od MŠMT a mám na to založenou i vázanou živnost. Vedla jsem hodiny power jógy ve fitness a jógových studiích na několika místech, ale postupně mi to dávalo stále menší smysl a začala jsem pořádat kurzy ashtanga jógy, které jsem se intenzivněji věnovala od 20 let. Zda se k tomu někdy vrátím je velká otázka. Většina lidí nemá na to tomu věnovat čas a vytrvalost, aby se někam posunuli – a to tam, kde je to pak už baví a „nějak“ to vypadá… A já už bych aktuálně asi taky neměla, kdybych začínala, těžím z minulosti z té mnohaleté každodenní praxe. Také už lidem moc neradím s ashtangou začít (a ani s jinou jógou), pokud ji nikdy necvičili. Větší smysl v této situaci dává silový funkční trénink a kalistenika.
Prostředí jógy je ve výsledku toxické, lidé jsou pomýlení z hlediska zdraví a ideologií, které militantně prosazují, často vegani a vegetariáni. Člověk se tam nevyhne minimálně podprahově psychologické/ideologické masáži a „začátečník“ (kdokoli, kdo se nikdy nezajímal o fyziologická fakta v souvislostech, což je hlavním předmětem na EliHealth) nedokáže oddělit striktně fyzické cvičení od toho škodlivého psycho balastu okolo.
Jedním z paradoxů filozofie jógy je ahimsa (nenásilí, neubližování), který se z pohledu na stravu vykládá jako neubližovat zvířatům nejedením masa a živočišných produktů… ale zato budeme ubližovat lidem a dovedeme je k fyzické a psychické degeneraci absencí živočišných živin, jedením PUFA, rostlinných antinutrientů, fytoestrogenů a nebo dalšími paradoxy i mimo stravu, kterých se vegani a vegetariáni v rámci životního stylu nevědomě dopouští a jdou jimi proti ekologii a etice. I z pohledu na stravu navíc není veganství a vegetariánství ekologické a etické (a o zdraví ani nemluvě) na rozdíl od pro-metabolické stravy, která zohledňuje fyziologii člověka a podporuje přírodní rovnováhu celého prostředí.
Jak to mám aktuálně se cvičením (k červenci 2026), jak vypadá můj trénink (jak často
cvičím, kombinace ashtangy, silového tréninku, kalisteniky), co pro mě cvičení znamená z pohledu na psychiku, fyzickou kondici i postavu… si můžete poslechnout ve 12. díle Pro-metabolického podcastu Otázky a odpovědi 4. – pasáž Eliška a CVIČENÍ od minuty 35:58.