V rozvrzích hodin jógových studií i fitness center dnes můžeme vidět mnoho „druhů“ či „stylů“ jógy, tedy lekcí jógy různě pojmenovaných. Slova píši v uvozovkách, protože ve skutečnosti je jóga pouze jedna. V naší kultuře však rádi vše členíme do různých kolonek a kategorií, podrobně analyzujeme. Přátel se potom ptáme: Jakou jógu cvičíš? Už jsi zkusil tu vinyasu? Tyto styly – ať už vinyasa jóga, ashtanga jóga, hatha jóga nebo powerjóga – jsou spíše označením způsobu praktikování asan (pozic) nebo formy/přístupy k jógové praxi, než jakýmsi samostatným druhem jógy. Koneckonců většina dnes populárních dynamických forem jógy vznikla z původního systému ashtanga vinyasa jógy. Podle slov významného učitele ashtangy Manju P. Joise do té doby v Indii praktikovali jednoduše „jógu“ a tak poté, co se přestěhoval do USA, kde se vyrojilo spoustu „druhů“ jógy, byl z otázek typu „jakou jógu cvičíš“ poněkud zmatený.
Jóga je životní filozofie, cesta, která až na úplném konci vede k dokonalému poznání skutečnosti (podstaty všeho), spojení se s nejvyšším principem přírody – a tedy k trvalému klidu a rovnováze. Na této celoživotní cestě, která však nic neslibuje a na které záleží pouze na nás, poznáváme lépe sami sebe, zlepšujeme svoje fyzické zdraví a kondici, započneme změnu k lepšímu. Praxe ashtanga jógy – pokud se ji věnujeme s disciplínou, odhodláním a podle tradiční metody – vede krok za krokem k znovuobjevení našeho plného potenciálu na všech úrovních: fyzické, duševní i duchovní. Skrze praxi pozic (asan), správného dýchání (ujjayi pranayama), tělesných zámků uchovávajících energii v těle (bandhy) a směřování pohledu (drishti) získáváme kontrolu nad našimi smysly, fyzické zdraví, napojení se na naše tělo a klid mysli.
Pod slovem jóga si mnoho lidí představí pouze cvičení pozic (asan). Pozice jsou však jen jedním stupňem – aspektem jógy (nicméně podstatným). Starověký mudrc Patanjali pojmenoval ve spisu Jógasutry osm stupňů jógy: yama a niyama (jak bychom se měli či neměli chovat – zásady, které bychom měli respektovat v oblasti charakterových vlastností, mezilidských vztahů i celkového postoje k životu), asana (pozice), pranayama (ovládnutí dechu), pratyahara (odtažení smyslů, zaměření se dovnitř), dharana (koncentrace), dhyana (meditace), samadhi (stav čistého vědomí – hluboké poznání skutečnosti a sebe sama).
Stupně se navzájem podporují. Nejčastěji začínáme s praxí asan, se kterými úzce souvisí pranayama – dechové techniky (v ashtanze dech ujjayi po celou dobu cvičení). Asany jsou klíčem k rozvoji yamy a niyamy, které s praxí jógy do našeho života přijímáme. Po upevnění těchto vnějšně zaměřených stupňů jógy se zbylé čtyři vnitřně orientované stupně v nás přirozeně postupně rozvinou nebo-li dozraje čas, kdy nás osloví a začnou se uskutečňovat ve svém pravém smyslu.
Jóga se tedy neděje pouze v nějakém jiném světě v uzavřené místnosti, když cvičíme na podložce doma nebo na hodinové lekci ve studiu. Vytrvalost a trpělivost, jaké se učíme při překonávání fyzických obtíží a nepohodlí při cvičení, si poté můžeme odnést i do překonávání problémů ve všech oblastech našeho života. Se cvičením jógových pozic se přirozeně dostáváme i k principům yamy a niyamy – zlepšujeme svoje myšlení a jednání. Pracujeme s vlastní myslí a emocemi, abychom nezůstávali ve vleku svých negativních sklonů a myšlenek, které působí disharmonii v našem životě.
Ať už se věnujete jakémukoli přístupu k józe, věřte, že zlepšení ve vašem životě se postupně dostaví – minimálně v podobě lepší kondice, pevného těla nebo zklidnění a uvolnění. Nemusí ovšem přijít ihned nebo za krátký čas. Proto je v jógové praxi tak důležité odhodlání, trpělivost, pokora a především pravidelnost – nejlépe každodenní cvičení. I kdybyste v některý den měli pouhých 10 min na rozbalení jógové podložky nebo na dechové techniky či meditaci, nenechte se odradit myšlenkou, že to už nemá význam a že vlastně nemáte vůbec čas. Neváhejte využít každých pár minut – i ty vám mohou úplně změnit vnímání celého dne.
