SIBO, “small intestinal bacterial overgrowth”, je prorůstání bakterií (nebo mikroorganismů archaea) do tenkého střeva a jejich přemnožení zde. V rámci systému vám o něm pravděpodobně praktický „lékař“ nebo dokonce i „specialista“ gastroenterolog mnoho užitečného nepoví, stejně jako ani netuší o jeho příčinách a důsledcích a nenavrhne dlouhodobě funkční řešení. Proč se to tak děje a nejen u SIBO si můžete přečíst na stránce O mně, kde jsou i další odkazy na samostatné příspěvky týkající se zdravotnictví.
Funkční medicína v zahraničí SIBO velmi dobře zná a byl to také kdysi můj první krok na cestě ke zdraví (a záchraně života), když jsem se definitivně rozloučila v tomto ohledu se systémem. Tehdy jsem načerpala mnoho funkčních poznatků, co se GIT týče, ale stejně to pro úspěšné řešení obtíží nestačilo a nestačí. Nejen systém, ale i mnoho „alternativních“ směrů vč. lékařů funkční medicíny doporučuje v rámci stravy potraviny nebo postupy, které pro metabolismus z pohledu lidské fyziogie zdravé nejsou a proto dlouhodobě nefungují. Proč? O tom je článek Džungle ve světě zdraví a výživy (proč jsou protichůdné informace). O řešení konkrétně SIBO pojednává druhá část tohoto článku.
V prvním díle článku si vysvětlíme podstatu, symptomy a příčiny SIBO.
(Aktualizováno 22. 5. 2021)
Podstata SIBO a symptomy
Tenké střevo by mělo být poměrně sterilní; ne sice tolik jako žaludek, ale velmi sterilní oproti střevu tlustému, kde může být celá škála bakterií plnících zde svůj účel. V případě, že k tomuto nežádoucímu přemnožení bakterií v tenkém střevě dojde, vzniká problém. Neexistují tedy v tomto ohledu “zlé” bakterie, jen je jich příliš mnoho a v tomto případě i na špatném místě.
Problematiku SIBO jsem zmínila již v jednom ze svých úplně prvních článků o trávicích problémech a IBS a později v tom o žaludeční kyselině a enzymech, poněvadž zhruba z 60 – 70% je příčinou IBS – tedy střevního diskomfortu, nadýmání a zápachu (u SIBO je to obvykle do hodiny a méně od pozření jídla), škroukání v břiše, zácpy/průjmu, pálení žáhy/refluxu, ale také leaky gut syndromu a dalších, i závažných obtíží, které potom přerostou rámec IBS. Nejedná se tedy o nic, co by se mělo podceňovat – často se tak ale děje, protože lidé mnohdy nevědí, jak zdravý stav a efektivní metabolismus vlastně vypadá a systém nás v tom od mala utvrzuje (a potom ani ze sév podstaty úspěšné řešení nenavrhuje). Pro mnoho lidí zůstává dlouho normou v rámci GI obtíží např. vyprazdňování ob den nebo ob dva dny, nafouklé břicho po každém jídle, plyny v trávicím traktu, říhání po jídle…než jim to začne zásadně omezovat život nebo se to rozvine do ještě úpornějších obtíží.
Abnormální výskyt bakterií (nebo mikroorganismů rodu archaea) v tenkém střevě znamená, že tyto organismy se zde živí zbytky potravy, kterou přijmeme a produkují plyny – nejčastěji hydrogen (vodík), methan a třetím specifickým typem SIBO potom může být hydrogen sulfid, kdy bakterie produkují přemíru hydrogen sulfidu neboli sirovodíku/sulfanu. Ten je v malém množství v těle dokonce prospěšný (stejně jako potraviny obsahující síru), problematickým se stává ve velkém množství díky nárůstu bakterií ho produkujících.
Bakterie či archaea ničí tzv. microvilli, mikroklky na vnitřním povrchu tenkého střeva, které mají za úkol vstřebávat živiny a pomáhat s trávením molekul živin z naší potravy (zejména sacharidů). Pokud jsou microvilli poničené, dochází často k malabsorbci živin (živiny se správně nevstřebávají), zbytky nestrávených molekul jídla bakterie fermentují, živí se jím a následně produkují ony již zmíněné plyny.
Patogeny ve střevě, když je narušena jejich buněčná stěna, produkují také endotoxiny (neboli LPS). To vše působí nejenom nepříjemné trávicí problémy, ale dochází také k narušení stěny tenkého střeva (leaky gut) a dalším stresovým/zánětlivým procesům (produkce histaminu a prostaglandinů, nadbytek serotoninu a estrogenu ve střevě, ještě více kortizolu…).
Souvislost s leaky gut
SIBO je jednou z příčin leaky gut, tedy syndromu propustného střeva, kdy se dobře nestrávené molekuly jídla (nebo také endotoxiny a jiné toxiny, patogeny a nežádoucí látky) absorbují skrze propustnou stěnu střeva dále do krevního oběhu a tělo spustí imunitní reakci – dochází k nadbytečné produkci histaminu, prostaglandinů a dalších stresových činitelů, zvýšené zánětlivosti organismu, ke vzniku (auto)imunitních onemocnění, alergií/intolerancí a na to se vrstvícímu množství dalších onemocnění vč. těch tzv. „psychických“. O leaky gut je podrobněji v článku Jak škodí lepek? a také v článku o vlivu dostatečné produkce žaludeční kyseliny a enzymů na naše zdraví. Oba články doporučuji.
SIBO bylo přítomné u mnoha pacientů s celiakií, IBD (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida), cukrovkou 2. typu a problémy s hladinou krevního cukru, fibromyalgií, revmatoidní artritidou, autoimunitními poruchami, poruchami štítné žlázy (zpomaleným/neefektivním metabolismem) a problémy s váhou.
Malabsorbce živin potom může způsobit i zprvu relativně méně závažné problémy na první pohled s trávením nesouvisející jako je chronická únava, vyrážky a kožní problémy, zhoršení kvality nehtů a vlasů, syndrom neklidných nohou v noci (klasifikováno jako neurologické onemocnění, které narušuje spánek), hubnutí/přibírání apod.
SIBO je problémem zejména malabsorbce sacharidů, jejich nedostatečného trávení a citlivostí na ně (FODMAP sacharidy a příliš vlákniny v potravě bývají u SIBO problémy číslo jedna) – nestrávené sacharidy zde sedí, krmí bakterie a ty přerůstají tam, kde nemají, fermentují, tvoří plyny, působí další škody na tenkém střevě a problém prohlubují. Dále s ním může být spojené špatné vstřebávání tuků, železa, vitamínu B12, A a D či dalších živin – bakterie nás o ně okrádají a je zde navíc ona souvislost s leaky gut.
Sacharidy však samy o sobě za trávicí obtíže nemohou; naopak ty z vhodných zdrojů pro nás buodu vždy tím nejzdravějším a nejefektivnějším zdrojem energie! Na vině je narušený trávicí trakt. Proto vyřazení sacharidů a LC stravování není skutečným a dlouhodobým řešením obtíží (jakýchkoli, nejen trávicích) a naopak celkový stav (metabolismus) dříve či o něco později zhorší.
Zpomalené tenké střevo: příčina i následek
Bakterie v tenkém střevě (SIBO) zpomalují nebo narušují jeho motilitu, pohyblivost a tzv. MMC,
migrating motor complex. To jsou “čistící vlny” v tenkém střevě, objevují se zhruba v 90 min úsecích, pouze kdy člověk nepřijímá žádnou potravu; “splachují” zbytky jídla a bakterie dále do tlustého střeva – neplést tedy s peristaltikou, rytmickým pohybem celé trávicí soustavy. Při pomalém MMC je tedy způsobena ještě větší fermentace; naše potrava leží ve střevě déle, než by měla a stává se neustálou potravou pro další bakterie. Zároveň ale narušená motilita a zpomalený MMC je logicky taktéž jednou z příčin SIBO – dává vůbec prostor k přemnožení bakterií.
Tyto bakterie (a případně jiné patogeny) ve střevě potom působí vše, co již bylo popsáno v odstavci „Podstata SIBO a symptomy“.
SIBO se zřídka vyskytuje samostatně – téměř vždy je součástí dalších zdravotních obtíží, které mohou být jeho příčinou i důsledkem (leaky gut; alergie – zvýšený histamin; potravinové intolerance – i na přitom prospěšné, pro-metabolické potraviny; autoimunitní a typická „civilizační“ onemocnění; hormonální nerovnováha; problémy s tělesnou hmotností a další obtíže již zmíněné).
Z uvedeného tedy vyplývá, že to, co začalo na první pohled jako banální obtíže, se kterými se přeci ”jakž takž dá žít”, může vést při jejich ignoraci k závažným zdravotním následkům, z kterých potom může být o to těžší cesta zpět.
Příčiny
Konkrétní příčiny (tj. nevhodné faktory/stresory); často se jedná o celý řetězec událostí; nejčastěji mezi ně patří:
dlouhodobě nevhodná strava (kontext celé stravy – tzn. nevhodné zdroje sacharidů, tuků a bílkovin a/nebo jejich nevhodné množství; vysoce průmyslově zpracované potraviny a junk-food, nedostatek přirozených potravin z kvalitních zdrojů, PUFA tuky: omega-3 a omega-6; lepek a nadbytek antinutrientů; velkochovné živočišné produkty; alkohol a cigarety, nevhodná úprava jídla; ale pro mnohé překvapivě i tzv. paradox „zdravé“ stravy, ve skutečnosti pouze domněle zdravé stravy – více o tom v mých článcích o stravě zde na webech);
chronické užívání „léků“ (typicky na bolest/nesteroidní protizánětlivé léky, léky na překyselení/reflux, na spaní, na tlak, statiny, antidepresiva, antikoncepce, kortikosteroidy a další), většiny syntetických antibiotik (více o nich v článku Viry, bakterie, patogeny);
toxické látky z vnějšího prostředí (vč. klasické „chemické“ kosmetiky a domácích čističů, nefiltrované vody, pesticidů, EMF)
a celkový životní styl (včetně dlouhodobého prožívání negativních emocí a psychického stresu – ten ovšem sám o sobě nebývá příčinou jedinou, jak často tvrdí bezradní „odborníci“ neschopni SIBO řešit, nicméně svým přímým vlivem na střevní motilitu a celou škálu biochemickcýh procesů v těle stres celou situaci rozhodně nezlepšuje. Viz druhá část článku „Psychika a inteligence– fyzično je nezbytné“ nebo komplexní článek Stres a jeho vliv na zdraví).
Za další příčinu IBS a SIBO se považuje otrava z jídla v minulosti a bakteriální infekce, často typická pro pobyty v cizokrajných zemích, ale stejně tak možná i kdekoli v jídelně v naší domovině. Určité bakterie produkují toxin, který může za to, že nervové buňky zodpovědné za MMC jsou skrze autoimunitní reakci těla poškozeny a MMC se zpomaluje, a tak zbytky potravy a bakterie nejsou efektivně “vyplachovány” z tenkého střeva a mají prostor zde žít a množit se.
Přímou souvislost se SIBO (stejně jako na další obtíže s příčinou v GIT) má nedostatečná produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku (doporučuji článek o HCl) a trávicích enzymů, snížená motilita tenkého střeva (která je ale i důsledkem, jak již bylo zmíněno výše) i problémy na úrovni tlustého střeva (zácpy, nedostatečné vyprazdňování, bakteriální nerovnováha).
V rámci faktorů vedoucím k SIBO se také hovoří o prožití hluboké traumatické události v minulosti a následnému poškození správné funkce střeva a jeho nervů (aneb jedna z možností vlivu emočního stresu).
SIBO dávají mnozí také do souvislosti s infekcí virem EBV nebo bakteriální infekcí typu borélie (a mnohdy navrch její špatně uchopenou léčbou syntetickými antibiotiky, která nadále střevu nepřilepší, nerovnováhu mikrobiomu prohloubí a imunitu více oslabí). V případě SIBO jakožto následku bakteriálních/virových infekcí bychom tedy jako příčinu mohli nazvat již kompromitovaný imunitní systém (většinu imunity máme navíc ve střevě). Přítomné patogeny nadále imunitní systém a střevo oslabují a vytváří tak snadné podmínky pro vznik IBS/SIBO – bakteriální nerovnováhu, leaky gut (které tak může být příčinou i následkem SIBO), (střevní) záněty, alergie apod.
Zmínit je třeba také možné abnormality v samotné anatomii střeva, pánevního dna nebo nefunkční illeocecal valve, přepážku, která se nachází mezi tenkým a tlustým střevem. Funguje jako jednosměrný “tunel”: pokud se správně neotevírá, obsah z tenkého střeva nemůže plynule pokračovat dále do střeva tlustého (zácpy, plynatost) a naopak, pokud se správně neuzavírá, potrava může přejít do tlustého střeva příliš rychle (průjmy) a bakterie z tlustého střeva mohou začít prorůstat nahoru do střeva tenkého (SIBO). Toto však nikdy není jediná příčina a každý se SIBO má za sebou historii nevhodné stravy a dalších fyzických stresorů a/nebo psychických stresorů.
Příčina nad příčinami? Neefektivní metabolismus.
Mnozí odborníci na poli funkční medicíny nebo specialisté věnující se SIBO obvykle jmenují výše zmíněné jednotlivé příčiny a ty také jednotlivě řeší (mnohdy navíc nevhodně, zejména co se stravy týče). Po letech věnování se problematice GIT a obecně problematice zdraví z funkčního pohledu však vidím jednu zásadní “vyšší” příčinu, která stojí nad mnohými z těchto „nižších“ příčin . Ty se potom od ní odvíjejí a hlavně se na ni nabalují další související mechanismy/problémy.
Jedná se o utlumený/neefektivní metabolismus.
To je příčina bohužel velmi opomíjená a naprosto podstatná. Metabolismus je ten „nejvyšší“ pán řídící taktéž efektivní trávicí procesy a je alfou a omegou zdraví. Většinou se projevuje a odráží v neoptimální funkcí štítné žlázy, která je vlastně generátorem energie a má naprosto zásadní úlohu v hormonální rovnováze. Pokud je tělo pod náloží stresorů fyzických a/nebo psychických, dochází zpravidla k utlumení její funkce (nedostatečné produkci jejích hormonů a/nebo nedostatečné konverzi T4 na aktivní T3),. Organismus produkuje chronicky zvýšené množství stresových hormonů a investuje do toho veškeré své síly ( = není prostor na produkci dalších hormonů a jiné procesy). Metabolismus se přepíná následně do úsporného režimu, vypínají se “přebytečné” funkce (na které není prostor) a tělo se soustředí na stav přežití „fight or flight“ – boj nebo útěk, který nás chránil od pravěku a mobilizoval skrze stresové hormony buď k boji nebo útěku před nepřítelem. Dominantním se stává sympatický nervový systém.
Z tohoto pohledu jsou potom “přebytečnými” (utlumenými) funkcemi
trávicí procesy a vznikají jakékoli disfunkce na úrovni GIT (vč. SIBO nebo nedostatečné produkce žaludeční kyseliny a trávicích enzymů), dochází k utlumení reprodukční funkce a produkce pohlavních hormonů (ženy mají mnohdy problémy se ztrátou menstruace, PMS, estrogenovou dominancí, neplodností atd.; muži zase s nízkou hladinou testosteronu a vyšším estrogenem); u dětí potom nemá samozřejmě organismus dost energie a zdrojů k růstu i k optimální funkci všech procesů; tělo strádá a zdraví chátrá.
Po většinu času bychom totiž měli být spíše v režimu „rest and digest“, parasympatickém nervovém systému, kdy je správně aktivován také bloudivý nerv (vagus nerv).
Jak k neoptimálnímu metabolismu dochází? Již jsem to zmínila výše a je to hlavní náplň mé činnosti, projektu EliHealth a věnuji se tomu ve všech svých článcích: je to na základě působení fyzických a psychických stresorů. Přítomnost těchto stresorů potom neoptimální stav nadále podrývá a vše se točí ve vzájemném kruhu.
Z těch, co zmiňuji v článcích (kompletní výčet je např. v článku Stres nebo Přát si zdraví nestačí) můžeme jmenovat zejména nevhodnou stravu (jak co do kvality, množství, zdrojů potravin, z kterých živiny čerpáme, tak i co do poměru mezi makroživinami), toxické látky z vnějšího prostředí (včetně užívání většiny klasických syntetických „léků“, vakcíny, karcinogeny a hormonální disruptory v běžné kosmetice a čističích, EMF, nefiltrovaná voda, pesticidy a těžké kovy), narušené cirkadiánní rytmy (díky nim hormonální nerovnováha, zvýšené stresové hormony) a chronický emoční stres. To vše působí vyplavování kortizolu a stresových činitelů – stav “fight or flight”, útlum štítné žlázy a dalších “nadbytečných” funkcí (viz výše).
Z toho můžete vidět, jak mnoho z uvedených “nižších” příčin spolu úzce souvisí, protože mnohdy vyplývají právě z “vyšší” příčiny.
Důležité je zmínit, že samotná nemoc potom může být vlastně příčinou neefektivního metabolismu sama o sobě (stresor) nebo ho ještě zhoršit a to i špatně uchopenou léčbou (stresor).
Z pohledu fyzických stresorů si můžeme uvést jako příkladovou situaci právě SIBO, kdy lidé mnohdy přejdou na nízkosacharidovou stravu, nešikovně stravu uchopí (jak co do výběru zdrojů makroživin, jejich poměru i co do celkového energetického příjmu) a tím dojde ke zpomalení metabolismu, „přepnutí“ těla do úsporného režimu. Snaží se tímto způsobem léčit či si ulevit od symptomů, ale přitom se točí pořád na místě a nemohou se ze SIBO, dalších GIT obtíží nebo souvisejících problémů dostat a mnohdy se ještě zhoršují. Zmiňuji to také ve 2. díle tohoto článku a lépe to vše v souvislostech pochopíte z článků zde na webech zaměřených na stravu.
SIBO už není oficiálně vždy SIBO (ale IMO) + co je to LIBO
Ihned v úvodu jsme si zmínili, že bakterie produkují různé typy plynů. Nově (American Gastroenterology Journal, 2020) bylo SIBO s dominancí methanu oficiálně přejmenováno na IMO – „intestinal methanogen overgrowth“. Jedná se o upřesnění pojmu, protože methan produkují organismy rodu archaea, což nejsou ve skutečnosti bakterie (zatímco SIBO je „small intestinal bacteria overgrowth“). Navíc se IMO může vyskytovat jak v tenkém, tak tlustém střevě, zatímco SIBO je problémem v tenkém. Co to v praxi znamená a co se tím mění? Nic. Platí stále stejné postupy, jaké je vhodné zaujmout při řešení a prevenci SIBO.
Možná jste se také někde setkali s pojemem LIBO – jedná se o „large intestinal bacterial overgrowth“, což pojmenovává fakt, že je bakteriální nerovnováha nikoli v tenkém, ale tlustém střevě. I když je zde mikrobiom bohatý, tak přemnožení bakterií nebo nerovnováha mezi mikroorganismy prospěšná není. Jak se to pozná? Podle symptomů a nebo také specifickými testy (ty však u nás nejsou příliš snadno dostupné, tak jako třeba v USA. I tak ale z mého poheldu mají velmi malou vypovídající hodnotu a příliš na nich nezáleží – o problematice testování je více v druhé části článku Vitamín D a jeho úskalí).
Co to tedy znamená? Z mého pohledu nic zvláštního. Víme, že GIT problém máme, je potřeba zaujmout tak jako tak náležité řešení/postupy pro obnovu střevního zdraví a především nastolit životní styl, který těmto problémům předchází – stejně jako u všech nemocí/obtíží.
Léčbě, stravě a prevenci SIBO se věnuje druhý díl článku.
